Diskuse

Diskuse o hudebních stylech, kapelách, hudebních nástrojích, technice hry, aj.

Téma: Přístup k live hraní

12.8.2009 17:42 [efisek]
Přístup k live hraní - Kategorie Hudební teorie

Seznam příspěvků:

[0..42 / 42] Strana:  1 | Všechny | Poslední 
Pořadí:   Čas vložení    Uživatel 
12.8.2009 17:55 [efisek]
Re:
Zajima mne,jak kdo se citite a co ve vas probiha pri hrani zkomponovane i improvizovane hudby.At uz pri vystoupeni,nebo i tak jen pro poteseni.At uz v kapele ,nebo treba jen solo- nastroj+zpev.Na co se vam zameruje vedomi spontanne po vetsinu casu,nebo co pestujete zamerne?
U sebe to vnimam tak,ze pokud jen posloucham hudbu,dokazu ji vnimat celistve..vetsinou,celou aranz.Ale jakmile zacnu hrat,tak mi vnimami vlastniho partu potlaci slyset celek.Zase kdyz na to zamerim pozornost,tak se vnimani cele muziky zintezivni,takze urcite ta citlivost muze rust do hloubky.Dokazete se bez usili odprostit od vlastni hry,partu(pokud neni problem v technice hrani) , vnimat celek a nechat hru jen podvedome plynout do te celkove aranze?Jakoze svuj part nevnimate vic nez hudbu?A pri hrani solo bez kapely se trefuju do nejake predstavy,jak to zni a vzapeti slysim,co z toho thruba leze doopravdy.Ale ta autocenzura moc hudebni kvality v sobe nema...A hlidat rytmus nebo intonaci si myslim ze patri do cviceni techniky,nez na podium.JAK TO MATE VY?:)
12.8.2009 20:22 [Pavel007]
Re:
Takže co ve mně probíhá-zpočátku zvědavost na podmínky v klubu, následuje zoufalství, že na tomhle péáčku to bude znít jak z prdele, po zvukovce utvrzení v zoufalství podpořené tristním výkonem na zkoušce s ujištěním, že to určitě strašně posereme, pak většinou přichodem na jeviště nastane jakási magická chvilka, kdy i přes tyto různé peripetie kapela stmeleným duchem jako jeden muž vysype své skvělé songy.... Jinak ty chvíle právě kdy se mi podaří stát tím kolečkem v tom soukolí, kdy cítíme, že to tam všichni dáváme, jsou ty nejhezčí-ale asi by to chtělo hodně hrát, aby člověk na to hraní samotný nemusel myslet, ale aby tam "tvořil" tu chvilku, tu náladu...
12.8.2009 20:59 [paax]
Re:
:-) Zajímavé téma! Už dlouho to něco takového nebylo.
Jak to mám já? Mě se to měnilo s postupem času a mění i nadále.
Ze začátku jsem vnímal jen sebe, bylo to tím, že jsem si nevěřil (a nevěřím dosud, kor když se slyším) :-) a učil se bojovat i s trémou. Hodně velký vliv na to má i atmosféra v kapele, klubu a celkově výkonu sebe a kapely. Podle toho pak vnímám já sebe a muziku.
Nicméně u mě je každé a nejenom live hraní hlavně o vybití agrese, vychutnání si hry a hlavně mám moc rád hraní si s tónem. Probíhá ve mě takové mrazení, když se daří a když to sedí a hlavně, příjemný pocit jak ruka ten tón tvoří a ovládá. Vědomí přitom je zaměřeno na mou hru, na celek i na okolí. Sice to třeba na podiu tak nevypadá, ale vnímám všechno okolo. Když nějak improvizuju, tak je to zaměřeno jen na hudbu. Záměrně pěstuju to,abych se nemusel soustředit na to co hraju a prostě umět hrát tak, jako když ovládám auto při řízení a mohl se věnovat a vychutnávat jen jízdu. Každopádně je hraní pro mě sebeukájení, adrenalin a oproštění se od reality. Na tu chvíli... Je to jako onanie a zároveň grupáč dokupy. Bohužel to asi lidi, kteří nikdy live nevystupovali, s čímkoli moc nemůžou chápat.
Dokonce jsem měl jednou jeden koncert, kdy jsem si po odehrání nevybavil nic, chyby, lidi, nic... zajímavý zážitek. Nicméně se to u mě rozhodně nedá paušalizovat,je to tak pestrobarevné, že mě to samého vždy překvapuje a asi proto jsem s tím ještě neseknul :-)) i přes ty klacky pod nohama a rány pěstí do žaludku.
12.8.2009 21:40 [Sandon]
Re:
Ja dost casto (kdyz neni dost adrenalinu, divaku v kotli nebo je to proste zrovna nuda) prestanu uplne myslet na hrani a zpivani a pak najednou zjistuju, ze uz je konec songu, nebo sem po*sral text, nebo kytarovej part...nebo oboji :-)
Dneska sem kuprikladu premyslel, jak divne na nas cumi dva chlapci, kteri se cpali nejakym jidlem a jak to bylo komicky, jak krasne vypadala hostestka v uplych satech a taky ze kdyby si Antonin Panenka oholil kraje kniru, tak muze na fleku nastoupit jako revival Vudce Treti Rise :-)))))))
A taky kdyz kolem sli lidi s plnejma talirema jidla, mel sem sto chuti se predklonit a sklapnout jim drzkou par dobrutek z toho talire...mnam.

Jinak vetsinou vnimam celou kapelu, podle toho jak moc dobre a co zrovna slysim, kdyz neco neklape, narusta ve mne nervozita a pak se dostavi i kyzene chyby. Treba kdyz neco po*seru, tak se to pak zacne sr*at vsechno, dokud se to nejakym zpusobem nezastavi.
Pokud to jen trochu jde, snazim se vnimat i lidi kolem, vetsinou koukam po peknych divackach :-)))) A nebo bizarnich divacich... zalezi na slozeni publika. Nekdy ale radsi koukam do tmya jsem vdecnej, ze nevidim ani do prvni rady... je to ruzny.
12.8.2009 21:45 [holkoun]
Re:
Lucko ctes to?:-)
12.8.2009 22:14 [V.Silver]
Re:
U mě se to dost změnilo. Nesnáším sólo hraní, to mívám strašlivou trému a pro svoje psychické zdraví jej raději nepraktikuju (proto jsem přestal a nadále odmítám hrát na varhany - hlavně veřejně:), taky nemám rád nějaký soutěže atp., prostě když hraju pro lidi, u kterých vím, že nesoustředí na tu hudbu, ale budou vypichovat ty chyby... i když to tak nemusí být, automaticky mám porotu za hnidopichy :) U hraní v kapele jsem dřív chtěl jakoby co nejvíc vyniknout, předvést co nejlepší výkon a co nejvíc se "ukázat". Pak mi tak nějak došlo, že baskytara není zrovna sólová kytara a ustoupil jsem jakoby dozadu, snažím se hrát rovnou basu, snažím se dávat pozor, abych hrál do rytmu a držel tempo. Ale pořád je tam někde hluboko ve mně skrytý ten exhib, který potřebuje ukázat "hele, včera jsem se naučit flažolety!!!" a sem tam něco propašuju. Hraní mě vždycky nabudí, ale potřebuju, abych nehrál s nervózníma lidma, kteří se zatlemí při každé chybičce, kteří pak budou řvát "Ty seš ču*ák, tams místo cis zahrál gis, no to je vo strunu vedle". Když je ta správná pohoda, užívám si hraní. A nejvíc je pro mě důležitý dobrý bubeník - mnohdy stanovuju, že mi nejde ani o nějakou strojovou přesnost, ale aby to mělo "groove", prostě to hezky sedělo a aby se mi s ním dobře hrálo. Mám rád živelný bubeníky, kde je prostě cítit ta energie (o to horší je ale s nima nahrávat:) - tam se rád nechávám unýst a je mi úplně jedno kde jsem, co hraju nebo zpívám. Prostě je jenom ta moje basa, prsty / trsátko, tóny a muzika. A poslední věc: vždycky poslouchám sebe, jak hraju/zpívám, ale prostě se tak nějak slyším v rámci kapely, ne, že bych si sebe nějak "vytahoval".
12.8.2009 22:27 [paax]
Re: Sandon
:-) Ty mě překvapuješ :-)))! Ale s tou nervozitou souhlasím, nicméně ty taky někdy něco posereš? Já myslím, že za tu dobu, co hrajete, to máte už zmáklé tak, že ty ruce samy chodí na ta pravá místa ne? :-)
12.8.2009 22:32 [paax]
Re: V.Silver
Tak hraní je asi i o egu... kdo tvrdí že ne, tak lže. Taky jsem chtěl vynikat, ukázat se, ale už na to celkem jebu. Tak nějak přestávám mít potřebu, nicméně nějaký kousek ve skladby si vždy pro sebe a své vyřádění vyčlením :-), čili zase to ego.
12.8.2009 22:35 [V.Silver]
Re: paax
Tak bez ega by člověk neexistoval :) Já jsem jinak docela silný introvert, ale na pódiu jsem exhib, tam to ze mě sleze ;)
Jinak já jsem se teda naučil dělat takovou věc, že sem tam udělám v base nějakou kudrlinku, kterou poslouchač vnímá spíš podprahově a říká si "tyjo, tam je nějaká změna, je to jiný, no co to je" - a pro sebe jsem spokojenej, že jsem si zaexhibil a přitom nenaruším celistvost té písničky :)
12.8.2009 22:37 [paax]
Re: V.Silver
To jsme všichni, jinak bychom to nedělali...
12.8.2009 22:50 [klepeťák]
Re:
Já se na to snažím moc nemyslet, čím víc se soustředím na to, abych dobře zahrál, potažmo celá kapela, tím víc dělám chyby. Snažím se uvolnit, bejt v pohodě a když to kolem zahoří, tak je to masturbace jako sviňa:).
13.8.2009 0:31 [Sandon]
Re: paax
Proc te prekvapuju? Chyby dela kazdej a ja obzvlast. Samozrejme za ty leta uz jsem vetsinou vpohode, co se tyce me (jinak ukrutne!) nervozity, nicmene o tom sem prave psal: kdyz neco neklape, zacne se to sypat... neco nefunguje, nebo je proste blbej den, a to pak mas videt, jak hraju :-)
13.8.2009 0:39 [paax]
Re: Sandon
Jsem rád, že v tom nejsem sám :-)))))
13.8.2009 9:49 [vasek]
Re:
Když jsem hrával s autorskýma kapela, tak člověk nikdy nevěděl, jaká bude reakce posluchačů. To kromě kvality kapely záleží i na tom, jací přijdou lidi. No a vím, že jsem v sobě měl energii tak na 4-5 songů, kdy jsem si to užíval bez ohledu na to, jaká byla reakce. Pokud do té doby zabrali, tak byl koncert fajn a pokud ne, tak už jsem vychladl a zbytek byl víceméně utrpení.
13.8.2009 10:08 [fbm]
Re:
no jo Oveliky je fakt veliky tremista, paradoxne protoze odehral zrejme zdaleka nejvic koncertu z mistniho osazenstva :)
Ja sem byl tremista jako decko, na harmonikovych soutezich a vystoupenich, to mi klouzaly prsty po klavesach jak sem se potil. A taky supr stresor pro akordeonistu je nerozepnout si spodni prezku, coz znamena po trech taktech zacinat znovu :) kazdy to videl xkrat, stejne se to na kazde soutezi stavalo zas a zas...
Ale ted uz si to uzivam, Oveliky o me rika ze sem na podiu hrozny kašpar a je to pravda. Ja se vzdycky snazim abych si vystoupeni uzil ja i obecenstvo, takze to vnimam tak celkove bez dutazu na detaily
13.8.2009 11:04 [feki]
Re:
Taky si skladby užívám a vnímám jako celek spíše u těch pomalejších. V průměru hrajem kolem pěti hodin s nějakýma přestávkama, z toho když to zpočítám v kuse moje sola dělaj 1,5hod, takže převážná soustředěnost je hlavně zde.
Nervozita před koncertem je velká, ale pouze co se týká monitoringu, takže jak se tohle rozběhne je to OK. Samotné hraní jak ve zkušebně, tak na kšeftě je stejné, vše do ucha včetně kliku, zvykl jsem si na to a zvukově ( v uchu)v tom neni žádný rozdíl.
Naštěstí zapaťPB že hrajem tak max 3x do roka nějakej fest, to je hodina vřetně postavení aparátů a tam se přiznam je nervozita strašná, nenávidím tyhle hoňky a snažíme se takovejm akcím vyhnout ( ale prachy......... )
Jinak nepatřím mezi ty co lítaj s kejtou po podium. Tohle je záležitostí nálady, když mám den D, musím taky vypadat fakt jak kok*t, tak aspoň se v takovým případě soustředím více na to hraní než Image.
13.8.2009 12:06 [V.Silver]
Re:
já napíšu po zítřku, jak jsem přežil svůj první větší fest :) Nejhorší je, že před nějakýma důležitějšíma akcema se mi vždycky, ale vždycky zdá, jak tam hraju a totálně to posereme, takže takový optimismus hezký :)
13.8.2009 12:46 [Sandon]
Re:
No tremista jsem odjakziva a velikej. Dodnes mam problemy s nahravanim, i kdyz nahravam
sam - jakmile zmacknu RECORD, veskera pohoda jde do haje. S kapelou zalezi taky na ostatnich, na tom, jak se "dari" technice, na publiku atd... Kdyz jsme hravali s kapelou vlastni veci, byl sem nervozni jak sanky v lete, protoze sem si samozrejme navymyslel do pisnicek takovy veci, ze sem pak mel co delat, abych to zahral... a pak sem se trasl, abych nemel okno :)))
13.8.2009 13:09 [Stormhammer]
Re:
Mně se podařilo až po roce dát trému tak nějak stranou. Vystupujem jen jako dva kytaristi,instrumetálně, podklady na mp3 přhrávači. Donedávna to bylo celkem peklo - zodpovědnost a pozornost se dělí jen mezi nás dva, ne mezi celou kapelu a zpěváka. Každá chyba jde slyšet, nic moc se nedá skrýt, z ničeho se nevykoušete. Ale už jsem si na to zvykl a je to ok. Proto věřim, že až bude plnohodnotná kapela, tak snad ani trému mít nebudu. Bobky mám už jen když jedu na kšeft a přemejšlim, jestli tam nebude sedět nějakej jeliman zvukař s jednim zfušérovanym odposlechem, ve kterym skokově přidává hlasitost o 30dB když řeknem "odposlechy maličko, ale jen maličko nahoru". S takovym je to neštěstí pro nás a že pár takovejc akcí jsme už měli. Na druhou stranu, naučilo nás to odehrát songy i když slyšíme v tom mrdníku jen virbl. Taky jsme už odehráli koncert i bez odposlechů - prostě jsme vůbec neslyšeli podklady, jen crashky a zas virbl z PA co leze ven. Zvláštní je, že jsme to narozdíl od některejch jinejch akcí odehráli dost dobře. Na to si už ale taky zvykám, brzo budu usínat při hraní:-). set máme na 60min a z toho 30-40min. hrajů sóla, který sice vymyslim, ale jejich provedení už neni takový, jaký by bejt mělo. Celkově si užívám celej koncert jako celek, ale když přijde na řadu něco hodně těžkýho (cca 30% setu), tak mám před očima jen svůj hmatník. Jsem zkrátka celkem extrovert, trému už nijak nemám. Ovšem při stisknutí tlačitka RECORD je to pravej opak:-).

A pak je fajn po každý akci poslouchat, že by to chtělo bubeníka a zpěv. Plánuju rozdávat vizitky s odpovědí o nedostatku lidí:-).
13.8.2009 23:00 [V.Silver]
Re:
já hraju tak, jak chci, dokud není zapnutej RECORD. To zmáčku a najednou mi zjalovatí ruce :)
14.8.2009 12:37 [efisek]
Re:
Jeste bych chtel upresnit dotaz v tematu :) ... myslim tim hlavne na co se vam zameruje vedomi pri hrani,ne pred koncertem a nemyslim pristup ,jako motiv nebo jak chci prezentovat hrani.Nebo strachy ze selhani z utvorenych predstav. Chapu ,ze mi muze pri hrani letet hlavou jake je pocasi,co sem vcera videl v telce,jake je publikum atd.Ja ten dotaz spis smeruju co vnimate,kdyz jste zrovna vedomim v muzice a hre :) jako priklad mi jeden kytarista rikal,ze se kvuli rytmu snazi soustredit na hajtku, jiny muzikant na rytmus obecne,nekdo ma stredobod hmatnik,ja vnimam nejostrej svuj part a pak nastroje co jsou nejhlasitej,nebo co stihnu pobrat.Zajima me ,jestli nekdo z vas byva ve stavu,kdy setre rozdil mezi poslechem a hrou.Technicky i vyrazove hraje podvedome,co tam dostal pri letech cviceni,nebo studiem a chapanim skladby,jen vstoupi do hudby ,nechava se inspirovat denim a necha to hrat,posloucha... A je jedno,jestli je zmackle record,nebo je sam,nebo jsou tam lidi.Nebo na co se pri hre v "hudbe" vetsinou soustredite nebo vnimate vy?
14.8.2009 13:22 [paax]
Re:
Tak aspoň já ti na to neodpovím, protože je tam tolik vjemů, tolik možností a hlavně spousta proměnných, které tohle ovládají. Ale hlavně rytmus asi.
14.8.2009 13:29 [efisek]
Re: paax
:) Zrovna ty si myslim uz poprve celkem reagoval na to co mne zajimalo...jasne ze je tam hodne vjemu,ale o co se lidi snazi,nebo se jim mota v hlave nejcastej- proste jaky pristup.A navic mi prijde ,ze je pro spoustu muzikantu asi tezke byt plne ponoreny ve zvucich a rytmech,bez myslenek, byt uplne v realu s prazdnou hlavou...citlivy,proste se vest kazdym okamzikem.Je to tezke pro lidi asi obecne v zivote.Ale u cinosti,jejichz kvalita vykonu je na tom zavisla,at ve sportu nebo v umeni ,mi to prijde jako podminka.
14.8.2009 13:36 [efisek]
Re:
Asi treba piloti formuli by byli ohrozeni zivotem,kdyby nebyli "V".Akorat tam je nuti pud sebezachovy,stejne jako kaskadery a x dalsich cinnosti.Kolik muzikantu je opravdu v muzice pri hrani?A ne na vylete v myslenkach,predstavach.
14.8.2009 13:41 [nemehlo]
Re:
Myslím si, že každý to má trochu jinak. Působí zde hodně faktorů, které každého při hraní ovlivňují. Někdy se ocitám "uvnitř" muziky a vnímám ji jako celek, užívám si to a neruší mě když se občas mrknu na hmatník při nějaké náročnější změně polohy. Mívám to tak někdy ve zkušebně, kterou jsme si upravili tak, že se všichni dobře slyšíme i při dost vytočenejch Marshallech. Venku na koncertech je to složitější, protože jsme závislí na zvukaři co nám namíchá do uší. Ale i tam to někdy mám. Když máme skladbu hotovou, každý je schopen ji zahrát sám, od začátku se všema pauzama až do konce, je minimum technickejch problémů a člověk se do ní může bez obav položit. Když má někdo ze spoluhráčů blbej den a nefunguje to jak by mělo, (i když to lidi ani nepoznaj) tak to nejde. Pak nastupuje spíš rutina, bez těch správnejch energií a poslouchám jak sebe, tak i ostatní pokud jsou slyšet. A nerozlišuju cvičení, koncerty nebo studio. Uvnitř můžu být všude, podle vnějších podmínek.
14.8.2009 17:14 [Sandon]
Re:
Osobne se mi to hodne meni i v ramci jedne skladby, v okoli je spousta rusivych elementu (podium, publikum, spoluhraci, technika) na to, aby sem se mohl venovat jen hrani / zpivani. Ja treba musim myslet na to, ze ted pujdu k mirkofonu, ted uhnu basakovi atd....okamziku, kdy sem slysel jen hudbu a nemyslel na prsty na hmatniku, nebo jak se zase ten bubenik dneska tahne...tak tech je behem koncertu strasne malo, spis takovy zablesky, kdy to tak chvili funguje. Udrzet se v tom stavu je fakt hodne tezky...
15.8.2009 0:22 [V.Silver]
Re:
Teď jsem se vrátil ze stage a trošku jsem se na to zaměřil, abych to mohl co nejlíp popsat a bylo to takhle: nejvíc jsem napínal, abych slyšel sebe, bicí (kopák, šroťák, hajtka) a zpěv a pak jsem se díval do publika, hledal známé, zdravil je, přemýšlel, jestli všichni stihnou přijít včas, když jsme začali krapítek dřív, přemýšlel jsem, jak je to venku slyšet, jestli mám začít skákat nebo se spíš ksichtit, pak jsem byl chvilku jakoby mimo a když jsem se po pár sekundách vrátil zpátky, zkontroloval jsem, jestli jsem v rytmu a takhle dokola celej set :) Pak přišla nejtěžší písnička, takže jsem se zaměřil jenom na to, abych nepředbíhal a hrál do rytmu a bez chyb a jel jsem vlastně jenom podle bicích, až asi na jeden moment. Jednak jsem teda slyšel jenom 1 kytaru, ale i tak jsem ji radši neposlouchal, jenom mě a moje prsty :)
15.8.2009 16:48 [holkoun]
Re: fbm
tak to s tou prezkou znam taky, to se mi stalo x-krat:-) a taky sem si jednou nes noty, a dal si je na stojan obracene, ted to byl navic takovej salat takze kdyz sem si to chtel otocit tak mi to tam popadalo... no a v sale asi 200 lidi (plus samozrejme rodice):-)
15.8.2009 19:34 [V.Silver]
Re: holkoun
To nic není. Já jednou byl donucen zahrát na varhany před svým ročníkem (60 lidí v maličkým sále) a klepal jsem se tak, že to viděly i ty zadní řady, regulérní poslední stádium Parkinsona :)
16.8.2009 21:41 [Ashok]
Re: pohoda pri hrani?
Vsechno je v pohode, dokud se nezacne neco srat. A staci treba jen nejaka malickost a uz si ten koncert tolik neuzivam. Na venek to treba neni vubec poznat, ale uvnitr proste to kouzlo zmizi nebo je vyrazne degradovany. Jako treba vcera, kdyz se mi v pulce setu zacalo srat ovladani a prepinani MIDI. Aneb . . . "tady by bylo tak krasne, jen kdyby tu nebyly ty vosy" :o) . . . je to vecnej boj, ale zas kdyz to vyjde, tak je z toho nezapomenutelnej zazitek = diky za ty dary :o)
17.8.2009 0:11 [Kinx]
Re:
imho to je hrozne individualni, treba nedavny koncert fun lovin' criminals me inspiroval v tom ze se snazim byt hodne nad veci :) jsem jinak docela nervak a jenom diky tomu ze mam spoluhrace se zeleznyma nervama me jeste nikdo nezabil. zajimave ze pri priprave jsem casto hodne nervni a casto az neprijemnej na svoje okoli, ale jakmile zacnu hrat na zvukovce tak to vsecko opadne a uz si to jenom uzivam. obcas se mi stane ze treba celou prvni pisnicku jsem uplne prkennej, cemuz sam nerozumim - myslim ze to bude hodne vychazet z podvedomi protoze jsem se na to az nabehnu na podium tesil a sam si pamatuju jak jsem si pri pulce te pisnicky kdy jsem hral solo s uplne drevenyma prstama "co delas, vzdyt jsi to uz hral stokrat a kolikrat i pred mnohem vetsim davem lidi". dalsi pisnicky uz byly v pohode, tezko rict cim tyhle chvilkove tremy mam :)

jinak to "pokladani se do hudby" imho zalezi jednak na prostredi a okolnostech ale i na pisnicce, jestli je to treba nejaka pro mne osobni zalezitost nebo me proste jen hodne bavi etc - mivam to hodne spis v nekterych castech skladeb nez treba pri cely pisnicce.
jinak to mam tak ze si chodim po podiu, posloucham kde to jak zni, pokud zrovna mam bryle tak koukam po hezkych slecnach, snazim se lidi roztleskat, reaguju na ostatni cleny kapely etc. proste se bavim :) jakmile ale prijde nejaky technicky problem tak uz to neni najeta rutina (ktera je ve vetsine repertoaru) a pohoda se vytraci, najednou musim resit praskle struny, popadany aparat, frontmana nebo cizi lidi na podiu a uz to neni ono :) treba zrovna vcera mi praskla na prs struna pred novou veci ktera na strata se singlama proste nevyzni tak dobre, lidi to evidentne hodne bavilo ale ackoliv jsem se snazil byt na veci tak jsem byl trochu zklamanej ze to nemuzu hrat na kytaru s humbuckerama. po tehle pisnicce jsem to uz ale moc neresil a zase jsem se spis soustredoval na publikum a na ruzne prekazky na podiu ze kterych bych se mohl odrazit pri skakani :)

kolikrat mam mnohem vetsi chut do hrani a nasazeni pri naprosto katastrofalnich podminkach, kdy je ostatnim casto do breku tak sam od sebe spis jeste pridam a vyhecuje me to k lepsim vykonum. neni to vzdycky ale obcas se to stava (treba kdyz nam letos na jednom festaku zkrouhli hrani na necelych 15 min misto 40ti, to vsechno pri spatne nastavenem PA a nejhrubsim kokotismu prideleneho personalu)

snazim se mit ale co nejvic koncertu nahranych a ucit se z chyb - kolikrat mi koncert prisel docela v pohode a zaznam byl pomerne tristni, zajimave je ze parkrat mi to prislo i opacne - na podiu jsem z toho byl na prasky ale zaznam byl pomerne v pohode.
17.8.2009 4:14 [Sandon]
Re: efisek
Efi, ja nevim jak ty, ale dneska (vcera) jsem si potvrdil, ze v nejake "nirvane" [poslouchani/vnimani cele kapely bez nejakyho soustredeni co, kde, jak hrat ...] vydrzim opravdu jen par okamziku... kazdou chvili musim neco udelat (jit zpivat vokal, prepnout snimac, zesilit kytaru, prepnout zvuk atd atd.) a to proste nejde bez toho, abych na to v urcitej moment nemyslel. Jakmile zacnu koukat do lidi/do reflektoru nebo na spoluhrace, kouzlo okamzite mizi... zkousel jsem zavrit oci a to bylo to pravy, tak to jde nejlip "prozit", jiank je tech vjemu a cinnosti kolem moc na to, aby to byl jeden krasnej zazitek (nemluvim o tom, ze i na tu kyaru se musi clovek obcas podivat). A zrovna vcera jsme meli pod podiem tolik jecicich fanynek ;-)
Jinak jsem si koncert samozrejme skvele uzil i bez "nirvany"!
17.8.2009 8:03 [efisek]
Re:Sandon
Jak ja jsem psal uz vys.Jsou to pro mne taky jen zablesky,nebo kusy skladeb.Ale myslim,ze mi prave o ne jde.Pokud ma jit pri hrani o muziku.Snad se budou rozsirovat na vetsi useky.Prece jen bez muziky to nema moc smyslu,to hrani.Prave proto mne zajima ,jak to kdo z vas ma.Ja si treba pod timto slovo nirvana nepredstavuju.Jen opravdove vnimani toho,co se deje v pisni.Vsak to se asi ucime vsichni co nejvic eliminovat rusive vlivy a automatizovat technicke potrebne zalezitosti.Ja to ani neberu jako nejaky mimoradny stav,spis ze je clovek u toho co dela,otevreny.I s chybamaa i s tim,ze pokud to tam clovek nedostal cvicenim a citem,tak to tam neni:).Coz muze taky rusit,ze to nesplnuje predstavu...a zas to odvede od samotne hry.Ale taky slysim,ze kdyz se to dari,polozit se do toho i na ty chvilky,je to najednou daleko hudebnejsi a smysluplnejsi prozivani a nasobi to energii.
17.8.2009 15:36 [Sandon]
Re:
tak "nirvanu" jsem pouzil v uvozovkach :o)
pokud bych jen hral, tak mam tech "opravdovych vnimani" za koncert vic, mne hodne zamestnavaji texty, mam na ne spatnou pamet, tak se musim hodne soustredit, hrani na kytaru plyne skoro samo...
18.8.2009 1:47 [Kinx]
Re:
zpev s nastrojem je pro me zatim docela neresitelnej orisek ktery mi dost narusuje "nirvanu" jelikoz v tom zacinam. hulakat se mi dari zatim jen u skladeb kde to mam tak nadrcene ze nad tim nemusim vubec ani na vterinu premyslet - a to jeste bojuju s intonaci a dalsima vecma (prizvuk etc).
18.8.2009 3:22 [V.Silver]
Re: Kinx
To se poddá, já si zezačátku myslel, že s basou vůbec nebudu moct zpívat a naučil jsem se ropovodný hlasy i v místech, kdy hraju komplikovanější doprovody (hlavně rytmicky). Je to jenom o cviku a částečné deformaci mozku :))
20.8.2009 18:40 [Sandon]
Re:
nas basak zpiva v Nowhere Man celou pisnicku jeden hlas z 3hlasu (kterej sam o sobe zni jako indicka hymna!) a jeste hraje McCartneyho basovou linku.... na levorukou baskytaru (jakozto pravak)... Je to jen o cviku a uplne deformaci mozku.
21.8.2009 0:12 [V.Silver]
Re: Sandon
naučit se dá cokoliv, když jsi správně deformován :))
22.8.2009 10:31 [efisek]
Re:
http://www.youtube.com/watch?v=FjeMDvCdrtc nekdy to fakt ale nejde,nekde se do toho clovek proste nepolozi ani jako posluchač :))))
22.8.2009 12:41 [Kinx]
Re: Sandon
v tomhle je pro me nejdal les claypool, ten clovek ma asi fakt dva mozky :)

efisek: to je hodne velky zlo :)
22.8.2009 12:42 [V.Silver]
Re: efisek
to je starý jak Metuzalém, ale vždycky mám u toho strašněj záchvat smíchu :))
22.8.2009 16:05 [mi-lan]
Re: efisek
Chlapci jsou opravdu humoristi! :-)))))))
[0..42 / 42] Strana:  1 | Všechny | Poslední