Sandonův Picasso 23.8.2005 - Kategorie: Galerie čtenářů Tuhle kytaru jsem měl možnost vidět "live" na srazu Kamziho diskuzníků. Sandon ji sice nevyráběl, ale po dobu výroby jednotlivé kroky promýšlel a konzultoval se svým kamarádem kytarářem. Zajímavá je především povrchová úprava, na kterou jsem se Sandona speciálně zeptal.

Specifikace:

body: basswood (lípa)
neck: beech (buk)
fingerboard: lacquered beech (lakovaný buk)
machine heads: Schaller M6 locking tuners (zamykací ladící strojky)
bridge: Schaller 3-D6P w/ piezo
pickups: EMG-81 (bridge), EMG-89 (neck)
selector: 3-way, bridge - piezo - neck
volume pot: push-pull (down = neck humbucker, up = neck single)

Nástroj šitý na míru je inspirován kytarou Ibanez JPM. Aktivní EMG snímače jsou doplněny ještě pieto snímačem v kobylce, přepínač přepíná jednoduše mezi těmito třemi snímači, potenciometr volume je vytahovací a ovlivňuje hlasitost buď krkového nebo kobylkového humbuckeru. Sedlový pražec je ložiskový , něco na způsob LSR. Při výrobě došlo k jistým problémům neboť se zjistilo, že původně zakoupené ladící mechaniky jsou moc velké, proto bylo třeba jejich kolíky vyměnit. krk je all-access, šroubovaný čtyřmi šrouby.

O popis toho, jak byl vytvořen povrch, jsem požádal přímo Sandona:

"no na pečící papír použil kámoš autolak - protože si můžeš vybrat ze skoro nekonečného množství odstínů barev (ze vzorníku v lakovně). Potom vystřihl jednotlivý motivy a postupně je vteřinovým lepidlem nalepil (kousek po kousku) na už černé nalakované dřevo. Všechno přebrousil a potom udělal (několik) vrstev (čirého) laku. (Každá se samozřejmě musela přebrousit a ta poslední nakonec vyleštit) Teď už nevím, jestli to byl polyesterový nebo polyuretanový lak. Bohužel v místech, kde nějakým způsobem došlo ke kontaktu vteřinového lepidla a toho laku se po čase tvořily různé bubliny, praskliny a podobně...

V originále (Ibanez John Petrucci JPM) - samozřejmě v jiných barevných kombinacích - použili jeden velkej kus papíru (na celou přední stranu kytary), na kterým byl celý motiv natištěný). Ovšem černá barva na papíře byla jiná (=světlejší) než černá na zbytku těla (boky, zadní část těla). Taky bylo nebezpečí, že se papír může skroutit nebo jinak zmršit.

Původně chtěl motivy ten kámoš stříkat přímo na černý základ, ale to by taky nemusel správně krýt, případně by ty hrany mohly být neostré (udělal by masku na tělo nějakou izolepou a nastříkal jednotlivé barvy...). Taky nebylo jisté, že ty další barvy budou držet na té základní černé..."

Zajímal mě i sedlový pražec, který je ložiskový (obdoba fendráckého LSR roller nutu):

Kupoval ho kámoš, ani nevím kde. Možná u svýho kámoše v Prostějově (má prodejnu s hud. nástrojema).Ten roller nuť stál asi 140 Kč a je to nějaká Korea... Nic moc. Má tři válečky - pro každý 2 struny jeden společnej. Ten fenderáckej LSR roller nuť je určitě lepší, ale stojí 1000,- :-((( Ta Korea má nevýhodu, že drážky nejsou do " V " ale do " |_| " – tenký struny se neopírají o dva body, jako by tomu bylo u " V " ale vibrujou při drnknutí - drážka je nepatrně větší a struny drnčí. Proto tam musí být "srážeč strun" (takovej ten trámek, kterej přimačkává struny na ten roller nuť) a díky tomu je tam větší tření (o ten srážeč) - při vibrátu a vytahování strun se ta struna vytáhne a díky většímu tření o srážeč se nevrátí úplně perfektně zpátky, takže se ta kytara občas rozlaďuje (i když mám zamykací strojky). Odstranění srážeče by asi pomohlo. Asi to vyzkouším, i když 1000 za vyzkoušení je trochu dost..

Poslední věc, na kterou jsem se chtěl zeptat je scalloped neck - tedy krk (hmatník), který má vydlabávané políčka mezi pražci - tedy místo rovné plochy je to prohlubeň - tady mě zajímala především technologie, kterou kytarář použil, ale tohle Sandon nevěděl přesně....

Dodatečně jsem se ještě mrknul na samotné modely, které Sandona inspirovaly - onen grafický motiv se objevuje hned na několika kytarách např. JPM100P1, JPM100P2, JPM100P3, JPM100P4, JPM90HAM.