Recenze : V-Wah BOSS PW-10 26.12.2006 - Kategorie: Efekty Vymyslet dneska nějaký opravdu originální doplněk pro elektrickou kytaru je nemožné. Myslel jsem si to dlouho, ale firma Boss mě přesvědčila o opaku. Její „virtuální kvákadlo" PW-10 využívající firemní modelingové technologie COSM, totiž nemá mezi produkty ostatních firem obdoby, a to ať už to beru po stránce zvukové, nebo po stránce celkové koncepce.

Úvod

Fakt jsem si myslel, že dneska přijít s něčím skutečně novým je nemožné. Veškerá efektová zařízení se ustálila ve formě krabiček, levných dvoupedálových multiefektů, složitějších kytarových procesorů či stanic alá POD a V-amp. ve stejné kategorii tato zařízení vypadají skoro stejně - jestli je u jednoho pedál nebo potenciometr navíc nehraje v tomto směru roli. To samé platí o zvuku. Sem tam sice firmy vymodelují nějaký kosmický zvuk, který zatím nikdo jiný neobjevil, ale o jejich použitelnosti se dá pochybovat. Jenže teď tu máme kvákadlo, které umí modelovat zvuk! To je doména kytarových procesorů, které simulují různé zesilovače a boxy. V simulování wah efektů tedy zůstane prvenství Bossu. PW-10 však umí nasimulovat i několik známých typů zkreslení a v neposlední řadě umožňuje i zápis do paměti. V podstatě se dá říct, že se vlastně jedná o multifunkční zařízení, kterému návrháři ponechali vzhled kvákadla.

Vzhled

Když jsem PW-10 vybalil z krabice, blesklo mi hlavou, že mi snad poslali pedál k ovládání elektrického šicího stroje - pravda bylo na něm plno knoflíků navíc, ale tohle úsměvné přirovnání alespoň pobavilo známé. Položil jsem jej tedy vedle dvou mých krabiček od Bosse a ty vedle vedle čtvrtmetrového kvákadla vypadaly jako nedospělí sourozenci. Pedál je totiž dlouhý a masivní a svým tvarem písmena „V" účelně kopíruje tvar chodidla. Pod úrovní šlapky jsou vepředu tři ovladače pro nastavení hodnot, dvě diody a Memory tlačítko. Samotná nášlapná plocha je vroubkovaná, ale proti skluzu chodidla je ještě navíc polepena dvěma kusy vzorkované gumy. Kytarista si může pomocí dvou postraních imbusových šroubů nastavit i odpor, jaký musí překonat při sešlapávání. Jednou z věcí, které Boss na tomto výrobku zdůrazňuje je optická detekce polohy pedálu. Na bocích efektu ještě klasicky nalezneme vstupní a výstupní 6,3 mm monojack, na přední straně pak vstup pro napájení z běžného stejnosměrného trafa, které dodá 9V. Kdo nemá rád problémy s kapely, může kvákadlo nakrmit šesti tužkovými články. Ty se vkládají zespodu, po rychlém odklopení plastové krytky. Spodní plastový kryt je potištěn několika základními instrukcemi pro nastavení parametrů a na koncích má nalepené proužky pryže proti zamezení pohybu na podlaze. Přes svůj masivní vzhled je pedál velmi lehký.

Kvákadlo

V běžném režimu funguje pedál hlavně jako kvákadlo, přesněji řečeno lze použít tří klasických wahů (Jmi Cry Baby,Vox V846 a Morley Bad horsie), navíc je zde nový wah od Bossu. Efekt nabízí i wah pro basu, který neobsahuje potlačení hloubek. Voice je pro změnu simulátor „lidského?" hlasu. Koho by už tak pestrá nabídka přece jen neuspokojila, může si vymodelovat zvuk dle svých vlastních představ. Mezi wahy je zařazen i efekt Uni-Vibe, který se dá označit jako tremolo efekt. Mezi těmito zvuky se přepíná pomocí prvního otočného přepínače Type. Pomocí druhého ovladače Wah Range nastavujeme frekvenci, na kterou má být wah efekt aplikován. Jenže teď by to ještě chtělo nějaké zkreslení. Není však třeba zapojovat další krabici, protože PW-10 umí zkreslovat sama. Zkreslení se nastaví třetím ovladačem Drive. Zvukově byla kvákadla při stejném nastavení ovladačů cekem dost podobná. Jisté rozdíly mezi však mezi nimi cítit bylo, třeba Vox byl ostrý a pronikavý, Boss měl zase plnější zvuk. Větších zvukových rozdílů tak šlo dosáhnout pomocí Wah range, Drive a typu zkreslení, což vytváří takřka nekonečnou řadu možností. Já jsem si stejně nejvíc vyhrál se simulátorem hlasu, ten uměl jak digitechovské „Ja Jaj" tak „Je Jej" a podobné pazvuky. Tady jsem ocenil hlavně to, že jsem mohl zvuk pohotově měnit pomocí knoflíku Wah Range. U efektu Uni-Vibe se dala změnit intenzita - tedy vlastně rychlost kolísání zvuku. Při tvorbě vlastního zvuku šlo použít některé z kvákadel (Uni-Vibe ani Voice nebyl dostupný), zato zde byla možnost zvolit za základ Double Rezonance, o kterém se v návodu vyjadřuje Boss jako o kompletně novém a originálním efektu, který by měl produkovat spolu s drsným zkreslením (např. fuzzem) syntetický zvuk - ten byl sice pěkný, ale nijak zvlášť inovátorský mi zas nepřipadal. To co se mi na něm líbilo, bylo to, při sešlápnutí pedálu kytarista jakoby „projížděl" dvakrát větší spektrum frekvencí.

Drive

Jak bylo řečeno, PW-10 není jen kvákadlo, ale vlastně i zkreslovací krabička - respektive několik krabiček a to Boss Metal Zone, Big Muff Fuzz, Boss OD-1, Boss OD-2, Boss DS-1 ale také Marshall Guv’Nor. Přijde mi to celkem zajímavé, že Boss použil vedle svých zkreslení i konkurenční zvuky, ale uživatel na tom může jedině vydělat. V podstatě se dá říct že PW-10 tedy nahradí osm analogových krabiček, ale není to úplně pravda, protože se u každého zkreslení dá nastavit pouze jeden parametr a to úroveň zkreslení. Přidávat výšky, basy či středy tedy nelze. Na druhé straně věřím tomu, že u každého typu zkreslení byl vybrán ten nejlepší zvuk. Třeba u MT-2, kterou znám jak svoje boty, je nastaveno sice drsné zkreslení, ale nejedná se žádný bzučící zvuk, jaký lze na analogovém originálu namíchat. Ovšem v záloze čeká čeká další užitečná funkce - Noise Suppresor. Jedná se o šumovou bránu, která potlačuje šum a pískot v přestávkách mezi hraním.

Ovládání a paměti

Po letmém přečtení návodu, kdy jsem zjistil, kolika funkcemi efekt disponuje, jsem nevěřícně zíral na tři knoflíky a jedno tlačítko, které to vše měly nastavovat. Záhy jsem pochopil, že ovládání je promyšleno velmi účelně. Pod pedálem jsou totiž ještě skryty dva spínače. První, pod špičkou chodidla, vypíná kvákadlo a degraduje efekt na zkreslovač, což je indikováno diodou. Druhý, pod patou, aktivuje po sešlápnutí jeden z patchů uložených v paměti. Do paměti se vejdou tři různá nastavení, která jsou vizuálně rozlišena barvou druhé diody. Zde je možnost si vybrat jestli následná sešlápnutí budou procházet celou paměť (tedy postupně všechny patche) nebo prostě přepnou na přednastavený patch a zpátky. Samotné uložení patche do paměti se provádí jednoduchým stiskem tlačítka Memory. Bylo mi jasné, že musí jít nějakým způsobem vypnout nejen kvákadlo, ale i zkreslení a po chvilce jsem zjistil, že opět stačí nenáročný úkon - delší sešlápnutí, které vyvolá Bypass a tím se člověk dostane k čistému zvuku. Pořád se ale počet ovládacích prvků nerovnal avizovaným možnostem efektu. K nastavování některých parametrů je totiž potřeba současného stisku tlačítka Memory a zapnutí napájení efektu, navíc musí být první knoflík natočen podle toho, co vlastně chceme měnit. Takto se dá vybrat třeba typ zkreslení, přepínaní paměti nebo namodelovat vlastní zvuk. Tento krkolomný způsob pravděpodobně spoléhá na to, že kytarista nastaví tyto parametry k obrazu svému a pak již do nich nebude zasahovat.

Mouchy

Mouchy se dají nalézt na všem, pokud člověk pořádně šťourá. Jenže PW-10 zatím adekvátního konkurenta nemá, takže kytarista se může maximálně vyjádřit o tom, co mu na efektu ještě chybí. U mně to byla absence ještě dalších ovladačů, kterými by se dal upravit zkreslený zvuk, čímž by se opravdu dosáhlo toho, že by pedál obsahoval několik plnohodnotných krabiček. Také bych možná nešetřil a umístil na efekt tlačítko navíc, které by nahradilo vytrhávání a zasunování napájecího kabelu při změně parametrů. Mohl by se šiknout i hlasitostní potenciometr Level, protože v aktuální podobě neumožňuje pedál ovlivnit úroveň výstupního signálu, na což je člověk zvyklý jak u krabiček, tak u multiefektů. Kdybych šel ještě dál, požadoval bych po výrobci i funkci Volume pedálu.

Závěr

V prvé řadě jsem rád, že mě Boss přesvědčil o tom, že stále ještě není vymyšleno úplně vše. PW-10 je nepochybně originálním nápadem a bude zajímavé sledovat, jak zareaguje konkurence. Pro kytaristu znamená PW-10 to, že se nemusí bát dne, kdy by ho jeho kvákadlo omrzelo. Stačí totiž přepnout na jiný druh wahu a může kvákat dál. Paměti mu umožní okamžitý přístup ke třem předdefinovaným wahům, nehledě na to, že má možnost si vytvořit svůj vlastní zvuk. Nemůžeme zapomenout i na to, že PW-10 obsahuje nejen wahy ale i efekt Uni-wibe a Voice a v neposlední řadě také osm druhů zkreslení s možností natavit šumovou bránu. A na závěr bych připomenul, že vybrat si mezi osvědčenými wahy, neumožňuje zatím ani drtivá většina nadupaných efektových procesorů.