Články

Články týkající se hudební teorie, hudebních nástrojů a hry na ně
Statistika: 240 článků |  17 autorů
Recenze :  Parker Fly clasic

Recenze : Parker Fly clasic

15.9.2006 - Kategorie: Kytara
Jedna starší recenze na kytaru, kterou v ČR moc lidí nemá....

To, co mám, je vlajková loď Parkeru, tzn. Parker Fly Classic. Mám rád barvu dřeva, takže můj kus je natural mahagony (tělo je z jednoho kusů) s bezbarvým lakem. a dále:

1) dyzajn:

Hmm, já znal Parkera jenom z fotek, ale když mi na krámě otevřeli kufr, nevěděl sem, jestli mám řvát ze něco tak hnusného nechci nebo ječet, že něco tak krásného sem ještě v životě neviděl... v reálu je ten tvar dost divokej a hlavně hodně atypickej. Začal jsem chápat, proč v recenzích říkají, že Fly není láska na první pohled... ale na druhej docela je...

2) jak je to tlustý?

Na takovou otázku u Parkera neexistuje odpověď. Na těle gejtry totiž není žádná rovná plocha, všechno jsou křivky ve všech třech osách. Nejsilnější část těla může být cca tak 3,5 cm, nejslabší místa tak 3 mm.

3) tvarovaní těla:

Z ergonomického hlediska je to udělaný docela neuvěřitelně promakané... téměř každej záhyb, průhyb apod. má svoje opodstatnění, když si posadíte gejtru na tělo, cítíte, já opravdu sedí, jak krásně snadno se pokládá ruka na kobylu, jak je nástroj v horizontální ose lehce nakloněný k vám, abyste dobře viděli na hmatník atd. atd.... jak už jsem říkal, na těle nenajdete jedinou rovnou plochu, takže pojmy jako carved nebo figured ztrácejí smysl

4) krk :

 Krk je taky kapitola sama pro sebe. Tvar krku je evidentně trochu jiný, než u normálních kytar, je to nějaká křivka mezi elipsou a hyperbolou. Krk je tenoučkej, ale naštěstí ne zas moc. Nástroj je evidentně stavěnej na technickou hru. Hmatník je udělanej z kompozitu uhlík-sklo, pražce z tvrzený nerezový oceli... vůbec nechápu, jak to dělají, normální krk se dělá tak, že se osadí pražce a pak se lehce líznou bruskou aby se zarovnaly do roviny, ale tady jsou pražce neškrábnuty! abych taky Parkera trochu pomluvil, ty nerezový pražce mají jednu drobnou nevýhodu, když přikleplnete prstem basovou strunu, je slyšet takový cinknutí, evidentně daný tvrdostí ty oceli. není to tak moc slyšet, ale když vezmete nástroj poprvé do ruky a seřizujete si výšku strun, tak vás to splete a máte tendenci dávat struny výš, aby to nedrnčelo. jinak jak jsem se dočetl v recenzích, tak patří Parkerovy krky „k těm nejrychlejším“... musím říct, že je to asi pravda, krk je opravdu udělanej tak, že všechny rychlý riffy, vibrata a bendy se hrajou neuvěřitelně snadno, opravdu až neuvěřitelně snadno, no fakt jsem nikdy neměl v ruce něco, na co by se hrálo tak snadno a rychle! Bohužel to potvrzuje smutnej fakt, že kytaristovu techniku limituje i kvalita nástroje.

 5) zvuk:

Panebože, to je ale řvoucí monstrum!!! koupil jsem si Parkera v tichý naději, že se na něm budu moct hrát i hodně brutální metal a naštěstí jsem se nezmýlil.... osazení: dvě DM, model Custom Parker, atypicky přidělaný k tělu pomocí pólových nástavců, hodně hutnej a sytej zvuk s hodně širokým spektrem, snímač u krku má kulatej tón, použitelnej třeba i na jazzik, snímač u krku má hodně agresivní a průraznej tón... k tomu 6x Fishman custom piezo s voltage-doubling syntézovym předzesikem... to piezo je taky kapitola sama pro sebe, fishmany jsou o dost dražší než bagsy (který pátrej ke špičce), a troufám si říct, že zvukově jsou fakt mnohem lepší... měl jsem možnost si vyzkoušet bagse na Godinovi LGX, ale ten zvuk z Parkera je úplně o něčem jiným... nezní to samozřejmě jako akustika (ani žádná akustika s piezem nezní přes apec jako akustika!), ale zvuk je nastavitelnej od zvonivý dvanáctky až po španelu s nylonama.... a to jsem zatím mluvil o čistým zvuku, to hlavní přijde, když otočíte gainem do prava! v ty chvíli se Parker změní ve řvoucí bestii... palmy znějí hutně a drásavě, gejtra úžasně reaguje na jakékoliv podráždění trsátkem nebo napísknutí... a ve chvíli, kdy přidáte do zvuku trochu pieza, zvuk ještě zdrsní a zhrubne... nikdy mě nenapadlo, že ten nejdrsnější a nejhutnější metalovej zvuk dostanu kombinací snímač u krku/piezo na polovinu s vytaženýma vejškama...

6) napísknutý zvuk

 když jsem četl, že to má mít zvuk „with singing upper registers“, domníval jsem se, že je to jenom marketing... ale není... ono to totiž opravdu zpívá, jako byste velmi lehce tón napískli... nechápu, jak toho dosáhli

7) sustaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaain

...je taky zcela nepochopitelnej, i na mírným gainu se prostě konce tónu nedočkáte a nedočkáte, už jsem pár nástrojů v ruce měl, ale Pakerův sustain je opravdu překvapivej a nepochopitelnej

8) napojení krku na tělo

... je kapitola sama pro sebe... na spodní hraně se začíná krk napojovat na tělo okolo 22. pražce, a tělo je tady cca tak tři milimetry silný... nikde žádná hrana, krk prostě pokračuje dál a daj a jak se postupně ztlušťuje tělo, tak se v něm krk ztrácí (a k tomu dochází cca tak v polovině těla!!!), prostě i mejma kratkejma prstama nejenom ze můžu pohodlně hrát na 24. pražci, ale ještě si můžu rytmizovat poklepama na snímač :o)

9) vibrato

Vibrato je systém, kterej sem taky ještě v životě neviděl. nepoužívá péra, ale plochou pružinu, v bočním řezu je to takový hodně široký M, nemá žádný břity, ale po stranách nějaký klouby nebo co. Žádný zámky a NEROZLAĎUJE se to! Vibrato chodí trošku tužeji než je člověk zvyklej, ale je to opravdu jen otázka zvyku... vibrato se dá během hry přepínat do módu fixed/jednozvratný/dvouzvratný, a to jedním čudličkem. Během hry se dá taky nastavovat tuhost pružiny. Jinak celý to tremolo vypadá jako Enterprise, ale je vychytaný do bezvědomí a v podstatě všechno je seřiditelný za hry... no, tak to jsou první zážitky, pokračování příště...

Související odkazy:

Pozn : Tuto recenzi sepsal Z28

Instrumento
Diskuse k článku