Silové akordy II. 5.4.2005 - Kategorie: Akordy Obraty a obměny silového akordu.

Obraty silových akordů

Jako každý jiný akord, i silový lze obrátit. Docílíme toho tak, že použijeme tóny silového akordu, ale druhý tón přesuneme o oktávu níže, nebo základní o oktávu výše. Výsledkem je, že základní tón akordu leží výše než druhý tón. Takto zahraný silový akord už sice nezní tak drsně, ale přesto má svůj nemalý význam.

Následující notace ukazuje obraty silových akordů A5, D5, G5, C5, E5 s využitím otevřených strun.

Na první pohled je vidět, že hmatníková ruka nemá moc práce. Obrat lze zahrát s využitím dvou sousedních otevřených strun. Výjimku tvoří dvojice strun G a H, kde je třeba na struně H, na které leží základní tón, držet hmat v první poloze.

I v ostatních polohách je držení obratu snadné, jak ukazuje následující příklad.

Postupně jsou zde uvedeny obraty akordů D5, E5, G5, A5, C5, D5, F5, G5. Po nalezení základního tónu akordu na hmatníku je velmi snadné nalézt druhý tón obratu. Nachází se ve stejné poloze o strunu výše. Ovšem pokud základní tón leží na struně H, pak je třeba pro nalezení druhého tónu na struně G udělat ještě posun o jeden pražec směrem k hlavě kytary.

Prstoklad obratu silového akordu je jednoduchý a dává mnoho možností. Ve většině případů, kdy tóny leží nad sebou ve stejné poloze lze použít jednoduše jediný prst. Může jím být ukazovák, ale také prostředník, prsteník i malík. Využívá se toho například k rychlému střídání dvou akordů. Další možností je použít dva sousední prsty, např. ukazovák a pod něj položit prostředník (případně prostředník-prsteník nebo prsteník-malík). Kterou z techto možností zvolit opět vyplyne ze situace.

Pro obrat na strunách G-H, kdy tóny neleží ve stejné poloze se většinou používá ukazovák a prostředník, ale samozřejmě může být někdy výhodnější použít prostředník s prsteníkem nebo prsteník s malíkem.

Nezaměňujte obrat silového akordu s kvartovým dvojzvukem. Záleží na základním tónu.

Obměny silových akordů

Více hutnosti může silovým akordům dodat přidání oktávy některého z jeho tónů, případně obou.

Nejčastějí je používána obměna uvedená v prvním taktu, kde je k akordům A5 D5 G5 C5 přidána oktáva základního tónu. Zde se ukazuje výhoda držení druhého tónu akordu prsteníkem, neboť malík zůstává volný pro oktávu základního tónu. Tento tón je také možné držet spolu s druhým tónem prsteníkem, ale při hraní třetího akordu v tomto taktu (G5) na malík stejně dojde.

Druhý takt poskytuje ukázku další obměny, která vznikne přidáním oktávy druhého tónu směrem dolů. Postupně jsou zapsány akordy D5, G5, C5, F5 (základní tón se nyní nachází uprostřed). Nově přidaný tón se hraje spolu se základním tónem ukazovákem. U čtvrtého akordu ukázky (F5) vypomůže prostředník.

Přidáním obou oktáv vznikne obměna uvedená v posledním taktu ukázky s akordy D5 G5 C5. Základní tón je v tomto případě druhý zdola.

Některé silové akordy mohou pro další obměny využít otevřených strun. V následující notaci je příklad dvou takových obměn pro akord E5 a dvou pro A5.