Diskuse

Diskuse o hudebních stylech, kapelách, hudebních nástrojích, technice hry, aj.

Téma: Podladění

22.3.2003 11:04 [NiHi]
Podladění - Kategorie Technika
zdravím, chtěl bych podladit. Hodně podladit. Klasicky používám ladění drop D. Mám ale problém v tom, že když podladím s normálníma strunama (gibson brite wires desítky), má to příšernej zvuk, struny cinkaj o pražce .. no prostě shit zvuk (hodně se to projeví už na podladění na C). Někde jsem slyšel že prý např. kytarista od Staind má na svý šestistrunce sedmičkový struny bez horního éčka. Mám korejce Ibanez RG470 se snímači z fabriky (INF). Je řešením koupit sedmičkouvou sadu, nebo stačí speciální hybridní sady jako je např dadario DA EXL140 Lite Top-Hvy.Bottom - sada (.010, .013, .017, .030, .042, .052)? Rád se nechám poučit. Rád bych si zahrál SOAD v jejich ladění :o)

Seznam příspěvků:

[201..250 / 344] Strana:  1  2  3  4  5   6  7 | Všechny | Poslední
Pořadí:   Čas vložení    Uživatel 
4.11.2005 18:52 [batty]
Re:
Na kytare je s floydem(RG570) je rozdil hoodne markantni.
4.11.2005 18:53 [batty]
Re:
Na semihollow zadny rozdil nepozoruju.
4.11.2005 19:07 [batty]
Re: z28
"drobnej problemek je dokonce i v tom, ze neexistuje zadny fyzikalni vysvetleni pro to, aby ta napnutejsi struna kmitala dyl" ...ma vetsi hmotnost, vetsi energii od hrace, drevo se lepe rozezni,... Navic nevime jake konkretnimu materialu stuny "slusi" napeti, pri kterem kmita optimalne. Bez toho se nemuzes ohanet fyzikou.
4.11.2005 21:36 [Sandon]
Re: zed
a jakej duvod ma struna s vetsim napetim aby mela vyssi podil vyssich harmonickych? to je ten "drobnej problemek"?
v tom testu nevidim nic dokazujiciho - tenky e zni kratsi dobu nez podladeny h (na E), ale tlusty E zni dyl nez podladeny h (na E) :-))))
Koneckoncu D'Addaria 0.009 maji na menzure 25 1/2 udavany stejny tah A a D a presto mi A zni na kytare dyl, ale to plati o vsech dvojicich strun - ze tlustsi zni dyl... coz dokazuje jen to, ze tlustsi struna pri nominalnim tahu zni dyl (nezavisle na tom, esli je ten tah mensi nebo vetsi :-)

Tak nevim, neco mi tu porad nehraje :-)
4.11.2005 21:49 [z28]
Re: batty
"Prijde mi, ze napnutejsi struna vice rozrezonuje drevo,"
coz nevyhnutne muze vest k jediny veci: kratsi sustain, protoze pri rezonanci dochazi k tomu, ze jeden rezonator odebira energii druhymu... zkratka receno, struna dodava do systemu energii a kmitajici drevo ji odebira... takze dalsi protimluv :o)

takze, jak pises: "drevo se lepe rozezni" znamena jednou vec: kratis sustain... tady fyziku neoblbnes...

zrovna tak nechapu, jak muze mit povolena struna vetsi hmotnost :o), to uz je i za hranicema N-branovy teorie aby struna snizenim tenze nabrala hmotnost :o)))
vetsi energii hrace bych do toho nezatahoval, pac s tim nema nic spolecnyho... pac pak se dostaneme do stavu, kdy prestane hrat roli fyzika a zacneme se bavit o tom, jestli je hrac cikan, kterej do toho tluce jak hluchej do vrat, nebo upejpava slecinka... to se jaxi dostavame mimo fyziku a kommplikovat uz tak komplexni dej o sociologii mi prijde mimo misu ;o)

co se tyka optimalniho napeti struny pro nejdelsi sustain, na to nepotrebujes teorii... staci vyzkouset... cim vic budes strunu napinat, tim kratsi bude mit sustain (rekl bych, ze si to dokazes i predstavit, kdyz struna vydrzi hodne velky napeti, tak velky, ze bude prakticky dokonale tuha, nerozkmita se vubec, coz je snad myslim jasny, zacne se chovat jako kovova tyc, ktera ma podelny vlneni prakticky nulovy)... pri povolovani bude mit delsi a delsi sustain, az v urcity chvili prevladne to, ze struna zacne kmitat ve vic rovinach a uzlech (ton se nepravidelne houpe, opet mozno vyzkoset, podlad si tenky e na tlusty E a poslouchej co to dela), takze se energie pohlti temer okamzite...

jak si sam muzes vyzkouset, idealni napeti pro strunu h je nekde okolo A, pri vetsim podladeni uz zakmitava...

s naladenim do D se doufam chapeme spravne a postupujes presne jaxem napsal: podlad h do D (tj. na stejnej ton jako je motana struna D) a vyzkousej rozdil v sustainu mezi normalne naladenou strunou E a hodne podladenou strunou h... vysledek je, ehm, neprehlidnutelnej ;o)
4.11.2005 21:59 [z28]
Re: Sandon
"a jakej duvod ma struna s vetsim napetim aby mela vyssi podil vyssich harmonickych? to je ten "drobnej problemek"?"

ten duvod je zcela a naprosto prostej: pac se zvysujicim se napetim ma struna mensi a mensi rozkmit (to je viditelny prostym okem, pokud neveris, nalad si strunu o oktavu niz :o), ale do systemu dodavas stale stejnou energii... mensi rozkmit znamena, ze struna min kmita na zakladi harmonicky (na pulce), takze musi vykmitat energii na vyssich uzlech (harmonickejch)...

opet velmi snadno overitelny v praxi: kdyz povolujes strunu, zvuk velice rychle ubejva na ostrosti a je cim dal blativejsi... a struna ma mnohem vetsi rozkmit...

ad hmotnost struny: nojo, cece, ale my se porad hlavne bavime o rozdilu mezi menzurama, tj. napr. 0.09 struna napnuta na dlouhy a kratky menuzure... ta struna bude vazit furt stejne bych rekl ;o)

nehlede na to, ze sem vcelku jasne psal, ze u tlustyho E je podle myho vliv hmotnosti silnejsi nez vliv tenze struny a pravdepodobne to plati i pro A... je to proste komplexni dej a neda se zjednodusit na platnost jednoho pravidla, muzes jenom v praxi odpozorovat jak se system chova a pak k tomu najit vysvetleni kterej vliv prevazuje... pokud se nechces pustit do diferencialnich rovnic druhyho radu ;o)
4.11.2005 22:14 [Sandon]
Re:
jakej je rozdil mezi napnutim struny 0.009 na dlouhy a kratky menzure a rozdil mezi strunou s mensim a vetsim tahem na stejny menzure? :)
tobe se tam nelibi ta hmotnost co? ale je to promenna zrovna tak jako tah :-)))
4.11.2005 22:57 [Sandon]
Re:
taky neberes v uvahu fakt, ze sice napnuta struna ma mensi rozkmit, ale zaroven vetsi frekvenci!
a taky s klesajici zakladni f. klesaji i f. harmonicke...
ale nikde jsem bohuzel zatim nenasel vztah pro zavislost podilu harmonickych f. a zakladni f. na tahu struny... mozna mas pravdu, ale chtel bych si to nekde najit :-)
4.11.2005 23:36 [Sandon]
Re:
a posledni vec:
jak to, ze i kdyz podladim e nebo h nebo nic, tak porad h ma delsi sustain? ze by to fungovalo tak, ze podladenim h je jeho sustain vetsi podle tve teorie utlumu harmonickych a ve zbyvajicich dvou pripadech prevlada hmotnost struny h? :-)
co kdyz prevlada ta hmotnost vzdycky :-)
ja fakt nevim, priznavam, ze sem z cele te teorie jelen :-)
4.11.2005 23:43 [Kamzi]
Re: z28
Už pár dní se tady bavím a vzpomněl jsem si na naši debatu o plastelínovém korpusu ;0) Připadá mi to hodně podobné.
Tady u té hmotnosti se mi zdá docela logické, že víc napnutá struna má menší hmotnost (pokud se bavíme o té její kmitající části) než struna povolená. To, co se namotává na ladící kolík, se musí někde ztratit.
4.11.2005 23:48 [Kamzi]
Re:
A k poznámce, že část struny za kapodastrem se podílí na její tenzi. To se přece podílí i ta část za ořechem. To abysme měřili menzuru od upínacích kamenů až po ladící kolíky ;0)
4.11.2005 23:55 [Kamzi]
Re:
Jinak mi ta debata přijde zbytečně vyhrocená. Myslím, že když podladím a dám kápo tak, abych dostal standardní ladění, tak to vyjde stejně jako kdybych místo toho kápa dal nultý pražec. Rozteč pražců od toho místa bude odpovídat rozteči zkrácené menzury, takže na tom původním Sandonově výroku o kratší menzuře nevidím nic tak pohoršujícího ;0)
5.11.2005 0:35 [Sandon]
Re: Kamzi
No vida, dalsi zajimavy postrehy...na hmotnost namotane struny sem uplne zapomnel :-)
Jeste ten podil harmonickych :-) Myslim si, ze bude stejne nakonec konstantni :-)

(na ty poznamky ohledne toho "co se deje za orechem" se prakticky nedalo reagovat - viz. take napr. ustrizeni struny, vytrhani prazcu apod. :-))))

debata neni zbytecne vyhrocena...myslim ze je to OK, naopak cloveka to nuti se zamyslet :-) I kdyz nedonuti nektery k tomu, aby cetli prispevky tech druhych :-)
5.11.2005 0:55 [Kamzi]
Re: Sandon
Kadopádně je to zábavné ;0)
5.11.2005 0:59 [Kamzi]
Re:
Jak vlastně měříte sustain a podíl vyšších harmonických? Uchem? Když už děláte tyhle experimenty, stálo by za to, změřit to nějak aspoň trochu objektivně. Zkuste to někdo nahrát a sustain porovnat, třeba jako dobu poklesu úrovně signálu na polovinu (předpokládám, že bude klesat přibližně exponenciálně). Ne hnedka po ataku, ale až se to trochu ustálí. A podíl harmonických se dá taky vyčíst ze spektra. A to všechno na různých strunách. Mohlo by to být zajímavé.
5.11.2005 9:12 [z28]
Re: sandon
ad "a taky s klesajici zakladni f. klesaji i f. harmonicke... "

opet se muzes presvedcit jednoduchym pokusem: nalad treba g a e na stejnou frekvenci. zakladni f. bude stejna, ale povoleny e bude hrat mnohem matnejs a g mnohem ostrejs... a je to teda dany jenom tenzi struny a podil vyssich harmonickejch nejni stejnej... k tomu asi zadny jednoduchy teoreticky pravidlo nebude, ale pujde to odvodit z tuhosti kmitajiciho predmetu...

ad vliv hmotnosti pri ladeni struny: ano, hmotnost se bude nepatrne menit, ale tenze se bude menit mnohem vyraznejs... tudiz lze predpokladat, ze tenze bude


ad "ze by to fungovalo tak, ze podladenim h je jeho sustain vetsi podle tve teorie utlumu harmonickych a ve zbyvajicich dvou pripadech prevlada hmotnost struny h? :-)
co kdyz prevlada ta hmotnost vzdycky :-)
ja fakt nevim, priznavam, ze sem z cele te teorie jelen :-)"

no dyt do zblbnuti pisu, ze je to komplexni dej :o), nekdy prevladne jeden vliv, nekdy druhej... viz extremni priklady se strunou o prumeru centak a delce centak, ktera se nerozkmita apod...
5.11.2005 9:17 [z28]
Re: Kamzi
"A k poznámce, že část struny za kapodastrem se podílí na její tenzi. To se přece podílí i ta část za ořechem. To abysme měřili menzuru od upínacích kamenů až po ladící kolíky ;0)"

samo, tohle presne sem psal, menzura nejni jedinej faktor, kterej urcuje napeti struny, staci si predstavit dve uplne stejny kytary, ale jedna ma ladici mechaniky 1 cm za nulakem a druha 50 cm za nulakem... to ale neznamena, ze by se tim menila menzura, pac menzura je oznaceni pro vzdalenost mezi nulakem a kobylou...
btw prave kvuli tem vzdalenostem mezi nulakem a ladici mechanikou se delaj napr. straty s reverzni hlavou a delaj se proto, ze nektery nadsenci tvrdej, ze to hraje jinak... ryze teoreticky to opravdu mozny je, ale pri ty dylce strun za nulakem ten rozdil asi nebude tak velkej...
5.11.2005 9:22 [z28]
Re: Kamzi
"Jak vlastně měříte sustain a podíl vyšších harmonických? Uchem? Když už děláte tyhle experimenty, stálo by za to, změřit to nějak aspoň trochu objektivně."

ja myslim, ze to nejni potreba, pac k tomu jak to funguje stacej dva maly pokusy, u kterejch je vysledek do ucha bijici:
1) podlad si nekterou tenkou strunu o hodne, ja to zkousel na h a to pri podladeni do D ma sustain opravdu temer nekonecnej. na to nejni potreba merak, protoze je to opravdu dramatickej rozdil... koneckoncu jaxem psal, tohohle jevu vyuziva sitar... tam sice struny brzdej o prazce jak muzou (to je i zdroj toho spefickyho zvonivyho zvuku), ale vzhledem k tomu, ze na sitar prakticky volne visej, ma sitar temer nekonecnej sustain
2) nalad si struny e a g na stejnej ton. ta napnutejsi ma o tolik ostrejsi ton, ze nejni potreba nic merit :o
5.11.2005 9:48 [batty]
Re: z28, all
S tou hmotnosti sem to myslel, tak ze pri naladeni strun e,h do stejnyho tonu(Zeduv test) bude mit h porad vetsi hmotnost, protoze je jednodusse tlustsi. Napnutejsi struna sice kmita od pohledu mene vyrazne, ale DELE! Tenhle "test" vypovida prd o rozdilu sustainu u kytar s kratkou vs. dlouhou menzurou, ale je to tak.
5.11.2005 9:54 [batty]
Re: z28
S napetim struny se pletes. Pohod strunu na zem a zkus na ni drnkat. Kmita dele nez natazena?
5.11.2005 9:57 [Lukas]
Re:
harmonicky se daj zmerit softwarove velmi lehce i s urovni v dB
5.11.2005 11:51 [strunal]
Re:
Tak kdo chce nekonecnej sustain , tak natahnout strunu na ten krajec na vajicka , hodne povolit a hraje to jak varhany v kostele,proste porad , to je pak takovy maly kytarovy perpetum mobile :-))))))))))))
5.11.2005 15:50 [z28]
Re: batty
mmm, staci si precist, co sem psal a zjistis, ze takova vyhrada se strunou pohozenou na zem je zcela nesmyslna... uz jenom proto, ze struna pohozena na zem se tak sice jmenuje, ale jaxi z fyzikalniho hlediska to neni struna, protoze nekmita...

zkus si precist co sem psal o tom, jak se chova struna h pri postupnym podladovani a pak ti myslim dojde o cem mluvim... psal jsem tam zcela jasne, ze vzdycky musis vyhodnocovat to, kterej vliv se zrovna uplatnuje vic... a behem nadladovani a podladovani bude prochazet radou ruznejch hranicnich stavu

stejne tak sem daval priklad druhyho extremu oproti tvymu kdy bude struna napnuta na nekonecno (tj. opacne nez v tvym prikladu) - ta nebude kmitat vubec... dalsi extremy ktery sem jmenoval jsou napr. struna centimetr dlouha a centrimetr tlusta (taky nebude kmitat) atd. atd.
5.11.2005 15:51 [z28]
Re: strunal
ale kus ty brepto, precti si diskuzi co kdo psal ;o)
5.11.2005 16:00 [z28]
Re: Sandon
jeste dve poznamky:

1) kdyby hrala vaha struny tu dominantni roli, pak je to ale opacne, nez rikas... protoze kdyz strunu napnes, jeji hmotnost se zmensi... tudiz by to byl dalsi argument pro to, ze struna s vyssi tenzi bude mit mensi sustain (pokud budes provadet pokus s toutez strunou), teda opacne nez rikas...

2)podil vyssich harmonickej uz opticky nemuze bejt stejnej. je to zcela jednoduchy: podlad si tenky e na g a porovnej jejich rozkmit. zcela logicky to e bude mit rozkmit vetsi.
pokud do rozkmitani obou strun vlozis stejnou energii a struna g bude mit mensi rozkmit, znamena to, ze musi vic kmitat na vyssich hramonickejch... jinak to ani nejde, protoze kdyby meli stejnej obsah vyssich harmonickejch, tak nejvetsi rozkmit bude samozrejme na nulty a pak postupne prvni, druhy... ty rozkmity jsou evidentne uz pouhym okem jiny, napnutejsi g bude mit mnohem mensi amplitudy na nizsich harmonickejch a nutne musi tu energii vykmitat na tech vyssich...
5.11.2005 17:00 [z28]
Re: batty
sem se jeste na chvili vytrhl od Call of Duty 2 :o))
pokud ti neni jasnej vliv tenze struny na dylku sustainu, udelej si pokus c.2, kterej je tak jasnej, ze jde opravdu mimo subjektivni pocity co dyl kmita ;o)

jeste jednou ho popisu: podladuj strunu h. nekde okolo D zjistis, ze to ma skutecne temer nekonecnej sustain :o) (ale zadnej zvuk) a zcela evidentne delsi, nez napriklad struna g (naladena do g :o)... tj. lehci struna ti kmita dyl nez tezsi a rozdil teda musi bejt danej tenzi... Sandon si tenhle pokus uz vyzkousel...
pri dalsim podladovani (cca okolo A) uz sou zazneje tak velky, ze vliv skladani kmitoctu strunu brzdi... samozrejme pri dalsi podladovani se struna prestava chovat jako struna a prestava kmitat uplne (tzn. jeden jev prechazi v druhej)...
5.11.2005 17:47 [strunal]
Re:
brepto :-)))) vzdyt my vsichni vime ,ze mas pravdu :-)))) tak uz nic nepodladuj :-)))
6.11.2005 10:13 [batty]
Re: z28
Holt to slysime jinak. Jeste se treba dozvime, ze rikas sustain necemu jinemu nez zbytek sveta:)) IMHO zde nevystacis se stredoskolskou fyzikou. Dal bych dohromady vypocet meze pevnosti, pruzne deformace, mozna bych nasel i skripta dynamiky, ale dat to dohomady a uz ne. Me staci, ze sem si testem overil, ze povolenejsi struna chcipne rychleji. BTW znas testovaci "kladivka" u usare? Maj centimetrovej prurez a nekonej sustain:)) Nebo zvon?
6.11.2005 10:39 [batty]
Re:
Navrhuju lepsi testik. Dejte si na kytaru dve stejny tlusty struny(treba e) a jednu naladte do e zatimco druhou do d#. Pak zahrajte na obou zaroven ton f, aby se vyloucil vliv jineho meterialu nulaku a prazcu. Rozdil v delce strun by byl vetsi nez u gibson vs. fender, ale o to prokozatelnejsi. PAk zbyva vyresit jak drnknout stejnou silou...
6.11.2005 10:56 [batty]
Re: z28
Pamatujes jak si naposled "hrimal" ze fyziku neosalis a protu bude mit silnejsi snimac mene basu nez slabsi? Zeptej se Lukase jak dopadl jeho teleci singl s tapingem(drat AWG42, odbocky 6.3k a 7.8k ohm, magnety AlNiCo 5, a baseplate).
6.11.2005 13:39 [Sandon]
Re: zed
podladil sem e + h a musim rict, ze me samotnyho prekvapilo, ze podladenejsi (e) struna mela ostrejsi ton (i kdyz sem se snazil aby struna nedrncela o prazce) - predpokladam, ze mam spatnou kytaru nebo delam neco spatne :-)))
6.11.2005 15:37 [z28]
Re: batty
1) to znamena, ze si provedl test se strunou h, postupne podladovanou az na A? a chces rict, ze na podladeni do D mela kratsi sustain nez g naladeny do g? pak uz je to skutecne o usich ;o), ten rozdil je skutecne naprosto jasne slysitelnej
2) ad testovaci kladivko: mmm, takze chces rict, ze to kladivko kmita jako struna? ale to snad ne :o))) to samy zvon: nemuzes porovnavat hruska s jabkama :o) (napr. podelny vlneni se stojatym apod.)... az rozkmitas zvon nebo to kladivko trsatkem (bacha, musi to bejt upnuty mezi dva body a vytvaret tim upnutim napeti, ktery bude ovlivnovat vejsku tonu), tak muzes zacit srovnavat :o))
3) ad snimace: jj, lukas psal, ze ta slabsi odbocka ma vic vejsek (presne jaxem psal) a pise, ze obe maji "dostatek basu"... nicmene nam nesdelil, jestli nahodou ta silnejsi nema tech basu o kousek min... coz mit bude, mozna neznatelne, ale bude :o)
6.11.2005 15:41 [z28]
Re: batty
ad testik: kdyz spravne dohmatnes, rozdil bude nulovej... a vis proc? protoze za techle podminek je rozdil tenzi strun minimalni a bude to obdobnej pripad jako u kratka vs. dlouha menzura... tj. jaxem psal uz davno: nula :o)
6.11.2005 15:42 [z28]
Re: Sandon
ja ti nevim, clovece, ale jestli pouhym okem nevidis, ze podladenejsi struna ma vetsi rozkmit (tj. nutne musi vic kmitat na nulty a prvni hramonicky) tak uz nevim :o)))
6.11.2005 15:46 [z28]
Re: Sandon
jeste jedna vec me zajima: kdyz si podladis tenky e na g, tak tenky e ti nehraje blativejs nez regulerni g? ;o) pak mas struny z transparentniho aluminia :o))))
6.11.2005 16:23 [Kinx]
Re: zed
dneska schvalne zkusim na svy kytare ten test s podladeim e do h, taky by me zajimalo jestli to bude mit vetsi sustain :)
6.11.2005 17:14 [batty]
Re: z28
Nech si od Lukase poslat mp3. Ta nejsilnejsi odbocka ma basu spoustu a peknejch, zatimco ta slabsi nic moc. Cekal sem opak.
6.11.2005 22:01 [Sandon]
Re: z28
ano, ja sem nikdy netvrdil, ze ten rozkmit je mensi u podladene struny - ale pochop: kde tys prisel na to, ze se pomer mezi harmonickyma a zakladni frekvenci meni? Uchem? Mas v uchu presnej analyzator? Povolena struna ma vetsi amplitudu stejne jako delsi kyvadlo ma vetsi rozkmit. Ale to ze se meni pomer harmonickych je jen dalsi tvoje tvrzeni. Nizsi ton = nizsi frekvence - z toho muzu odvodit (treba stejne od oka jako ty :) ze ta cast energie, ktera ubyde snizenim frekvence, se projevi vetsi amplitudou, pricemz pomer zakladni a vyssich harmonickych frekvenci se nemeni. Mimochodem, takhle je to evidentne u kyvadla, ze ano (jenze tam frekvenci urcuje delka kyvadla, kdezto u povolene struny se meni tenze)

jak muzes na zaklade poslechu a pozorovani rict, ze to a to je tak a tak? ja treba pozoruju jiny chovani, batty zase jiny...zrejme nejsme dobri pozorovatele (a ver mi ze sem cekal, ze zvuk podladene struny "e" bude tupejsi nez u "h" - ale treba D'Addaria 0.010 a moje kytara a usi nejsou dobrej vzorek :-)

musim se taky zastat battyho - jakej je rozdil v kmitani struny nebo tyce? (= struna upevnena na jednom konci?)
nejsou to hrusky a jabka - sou to zeleny a cerveny jabka, protoze je to porad o kmitani

ad test podladeni strun: ano "e" bylo blativejsi, ale prekvapilo me, ze nezni tupeji nez "h" (i pri slabym uderu) - spis naopak
6.11.2005 22:26 [z28]
Re: batty
ja se domnival, ze otazka ubytku basu je davno vyresena ;o) zkus si rozepnout jakejkoliv humbucker... a co se stane?
6.11.2005 22:40 [z28]
Re: Sandon
ad pomer harmonickejch: to sem uz psal a rekl bych, ze je to vic nez jednoduchy... neni to zalozeny na poslechu, v zadnym pripade, je to zcela prostej fyzikalni proces...

tak znovu: nalad si dve struny na stejnej ton, jedna z nich bude tensi

ted do obou vloz stejnou energii na rozkmitani

pokud by obe kmitaly se stejnym pomerem harmonickejch, museli by mit stejnou amplitudu tam, kde je rozkmit nejvetsi, tj. na "nulty" harmonicky, na zakladnim tonu... ta amplituda ale naprosto jasne stejna neni, tudiz napjatejsi struna musi energii, vlozenou do rozkmitani, "vykmitat" na vyssich harmonickejch... jinac to neni mozny...

kdyby ten pomer vyssich harmonickejch byl stejnej, tak by taky samozrejme musely ty dve struny znit naprosto identicky... coz se prece nedeje... nebo tobe e naladeny do g zni stejne jako g? na to nemusim bejt nijak zvlast dobrej pozorovatel abych zjistil, ze znej jinak, ze e bude mit blativejsi zvuk :o)

a cim ten rozdil ve zvuku muze bejt danej? urcite ne zakladni frekvenci, protoze tu maj obe stejnou... tudiz to musi bejt vyssima harmonickyma... sam pises, ze tu "blativost" slysis... a ta skutecne muze bejt dana pouze a jen vyssima harmonickyma...

ad rozdil mezi tyci a strunou: rozdil je tam naprosto zasadni, pac vejska tonu tyce neni urcena napetim... pokud chces srovnavat kmitani tyce a struny, pak skutecne zajdes do takovejch absurdit jak vejs naznacil batty: musel bys napr. tvrdit, ze pokud plati, ze struna pohozena na zem, nekmita, tak totez musi platit i o tyci... co samozrejme neplati ;o)
7.11.2005 5:53 [batty]
Re: z28
"ja se domnival, ze otazka ubytku basu je davno vyresena ;o) zkus si rozepnout jakejkoliv humbucker... a co se stane?" a co zjistim? Ze ma singl vice basu nez HB? O tom prece nemluvim...
7.11.2005 8:03 [z28]
Re: batty
no a proc ma singl vic basu nez hb? protoze kdyz zapojis u HB druhou civku, zvysi se indukcnost i parazitni kapacita civky a to orizne basy a vejsky... a nemusi jit o HB, staci takhle zapojit dva singly...

existuje u singlu nejakej duvod k tomu, aby se tam nedelo to samy, tj. aby se zvysujicim se poctem zavitu nerostla indukcnost a parazitni kapacita civky?
pokud se ten drat, namotanej uvnitr snimace, chova jako civka (a vsechno nasvedcuje tomu, ze nejspis ju ;o), tak je to proste a jednoduse LC obvod...
7.11.2005 8:18 [batty]
Re: Z28
Tak kde udelal Lukas chybu? :))
7.11.2005 10:48 [z28]
Re: batty
jakou chybu? ty mas promereny, ze ta silnejsi odbocka ma vic basu v pomeru k sile celkovyho signalu? nebo je to jenom tvuj pocit?

chces rict, ze ten drat v snimaci se nechova jako civka? ;o)

podivej se napr. na tohle: http://online.physics.uiuc.edu/courses/phys199pom/Student_Reports/Fall02/Doug_Brown/Douglas_Brown_P199POM_Final_Paper.pdf

na tom odkazu to mas presne propocitany jak se ktera slozka podili na utlumu frekvenci, mas tam i kmitoctovej prubeh, a dokonce tam mas vyznaceno jak to vypada, kdyz spocitas utlum basu a vejsek dle vzorecku (mas tam dokonce dva modely jako zaklad pro vypocet) a nakolik se to kreje s realem... (ano, skutecne se to da spocitat, i prave omezeni basovejch kmitoctu se da spocitat, protoze je jasne dany parametrama civky)

z tech dvou modelu vidis zcela jasne a zretelne jakou roli hraje induktance civky (a ta jak znamo je mimo jiny zavisla na poctu zavitu a prumeru dratu)... mas tam dokonce i oddelene grafy pro prubeh omezovani kmitoctu kapacitanci a induktanci...

staci ti to takhle, tj. exaktne promereny a propocitany? ;o)
7.11.2005 11:33 [batty]
Re:
Ja tam teda zadny modely nevidim natoz vypocet. Nejakej cenda tam jen zmeril par parametru MIM singlu. S realem se mu to zas tak krasne nekreje(abych mu nekrivdil, tak rezonant peak zhruba sedi). Verim ti ze to jde priblizne spocitat na zjednodusenem modelu, ale nemam duvod neverit Lukasovi.
7.11.2005 11:45 [batty]
Re: z28
Nebo spocitej klasickej teleci singl ke kobyle a A5 magnetama s baseplate namotanaj AWG42. Jednou pro 6.3k a pak 7.8k. Pak porovname vypoctene se skutecnosti.
7.11.2005 12:00 [z28]
Re: batty
nevidis zadny modely pro vypocet? tak se prosim podivej na stranu 7, tam mas Simple a Complicated model.

pak se prosim podivej na stranu 9, kde jsou v grafu zaneseny vypocitany hodnoty a namereny...
ten rozdil radove v par procentech je myslim naprosto smesnej (podle myho bude danej tim, ze uplne presne se to neda spocitat, protoze frekvenci prubeh bude ovlivnenej i dalsima konstrukcnima faktorama)... a hlavne ten smesnej rozdil naprosto nic nememni na faktu, ze cim vic zavitu namotas, tim se zvetsuje induktance civky a tim min basu to bude mit... mas to tam zmereny, propocteny...

na strane 7 a 8 mas jasne uvedeny jak induktance a kapacitance ovlivnuju ubytek vejsek a basu...

pokud ti takhle exaktne namereny a spocitany vysledky nepomuzou, toz uz nevim... pak se muzem hadat uz jenom o tvejch pocitech ;o)
7.11.2005 12:09 [batty]
Re:
"jasne uvedeny jak induktance a kapacitance" myslis ty grafy bez stupnic? :)) Asi sem blbej, ale takovahle detska maluvka mi rekne prd.
7.11.2005 12:43 [z28]
Re: batty
ty grafy ukazujou jak principialne to ovlivnujou... stupnici tam asi muzes tezko dat, kdyz jde o vyjadreni obecnyho vztahu, je to graficky znazorneni funkce...
pokud z toho grafu poznas prd a nepoznas z nej, ze principialne s rostouci induktanci linearne ubejva basu, pak uz newim jak na to...

a trochu me prekvapuje u vysokoskolsky vzdelanyho cloveka, ze vidi poprve graf fce a povazuje ho za detskou maluvku ;o) my teda na matfyzu meli techle detskejch maluvek plny skripta Matematicky analyzy... sem netusil, ze to byly skripta pro skolku :o))))
7.11.2005 12:56 [Kamzi]
Re: yěá (šifra ;0)
Nás ve škole dycky učili, že podíl harmonických záleží na tom, jakým způsobem se struna rozkmitá. O tom se předpokládám nikdo přít nebude. O tenzi struny byla řeč jen v souvislosti se základní frekvencí. Nevím, přiznávám, že jsem to nezkoušel porovnávat uchem, ale dedukovat z rozdílů rozkmitů rozdíl energií a z rozdílů energií rozdíl podílů harmonických mi nepřipadá jako moc exaktní postup.
[201..250 / 344] Strana:  1  2  3  4  5   6  7 | Všechny | Poslední