Adultery a koncertování v zahraničí 2.9.2005 - Kategorie: Interpreti, kapely Kapelu Adultery jsem si k rozhovoru vybral, protože dokazuje, že se lze prosadit i v tak okrajovém žánru jako je black metal a bez problémů koncertovat v zahraničních klubech po celé Evropě. Tedy žádné živoření po výměnných akcích a žádné dotování toho, že někomu zahrajete.

Jak se dopracovat k vystupování v zahraničí a kočírovat kapelu, aby fungovala na této úrovni jsem se zeptal leadra kapely, skladatele hudby, textů a kytaristy v jedné osobě Franty.

Kolik přibližně koncertů už kapela Adultery odehrála? Kolik jich bylo za posledních 12 měsíců? A konečně, kolikrát jste hráli v zahraničí ?

Letos na jaře jsme překročili první stovku. Loni jsme jeli dvě turné a to Dawn Of Spring a Pagan Swords. Díky těmto dvěma štacím jsme loni odehráli 38 koncertů, z toho 10 v zahraničí. Nepočítám do toho samozřejmě akce na Slovensku, protože to nepovažuji za cizí zem.

Do zahraničí jste začali vyrážet v posledních dvou letech. Historie Adultery je ale delší, tuším, že hrajete aspoň pět roků. Proč jste se do ciziny nedostali spíše? Bylo to o tom, že jste potřebovali se sehrát nebo nabírat potřebné kontakty ? Nejspíš obojí, co ?

Začátek kapely je datován na rok 1995, v té době jsme ale nehráli vůbec. Jako reálný start do scény jde považovat až rok 2001. My nejsme žádná trendová kapela a ani tak výjimečná skupina, že by se nabídky koncertů u nás tlačily před dveřmi. Vše chce asi čas a samozřejmě spoustu kontaktů, kamarádů a známých lidí, kteří jsou ochotni jakkoliv pomoci.

Pokud vím, tak mnoho koncertů v zahraničí máte proplaceno, takže už jste se vyhrabali z té fáze, kdy většina našich kapel vlastně platí za to, aby si mohla zahrát ( minimálně ve formě cesťáků). Jak je to konkrétně ? Děláte ještě výměnné akce a hrajete grátis, nebo už si vždy necháte vyplatit minimálně cesťák? A jak to je se zahraničními koncerty ?

Na to bych odpověděl trochu oklikou. Kolem roku 2002 jsme hráli spoustu koncertů tzv „na výměnu“ a všiml jsem si toho, že spousta kapel to dělá jen proto, aby si mohli zahrát jinde. Potom tam samozřejmě selhávala organizace a reklama – koncerty s návštěvností kolem 30 lidí prostě byly normální. Tím ovšem je ošizeni fanoušek a také kapela. Když pořadatel musí vyplatit nějaké ty cesťáky, tak se také musí otáčet s reklamou, ať má plný dům a vše zaplatí. Nejsme žádní boháči a zvlášť trasy do Evropy jsou celkem dlouhé, proto máme danou taxu na kilometr a tu žádáme, aby se nám pokryl ten zmiňovaný cesťák.

Jak vlastně probíhá organizace takového zahraničního koncertu? Nabízíte „svoje služby“ různým klubům a organizátorům nebo si vás tihle lidé zvou sami? Většinou navíc jezdíte turné po několika zemích, takže jak se takovéhle turné vlastně připravuje?

V dnešní době internetu to není až takový problém. Já si osobně nedovedu představit, jak bych to udělal bez něho :-). Je jednoduše potřeba pohledat kluby, kapely, promotéry atd., pak kontaktovat a většinou poslat promáč. Pak samozřejmě počítat a počítat ať se nejezdí zleva doprava, ale pouze v jednom směru. Je to o hromadě e-mailů.

Kde jste hráli nejdál od ČR, máte nějaké zajímavé zážitky? Jsou všechny akce bezproblémové, nebo se třeba může stát, že přijedete do Belgie a zjistíte, že pořadatel koncert zrušil? A co soužití pěti lidí tísnících se několik hodin ve felicii?

Zrušený koncert jsme ještě nezažili. Pokud něco odpadlo, tak jsme se o tom vždy dozvěděli dříve (ještě existují mobily). Problémy jsou vždy a všude, ale zatím s námi nikdo nevytancoval takovým způsobem, že by jsme na koncert vzpomínali špatně. Nejdále jsme hráli pravděpodobně ve skotském Glasgow anebo španělské Gironě. Zážitků je samozřejmě spousta a mnoho z nich (konkrétně z Pagan Swords tour 2005) je zaznamenáno v 15-i minutovém sestřihu na našem nově vydaném DVD – Navia. Na cestování rádi vzpomínáme. Vše se dá vydržet pokud jsou lidi OK, ale někdy už to bylo opravdu dost. Tady je ale ten problém, že velké auto z půjčovny už z cesťáku nezaplatíš a tak se tlačíš.

Nemalou snahu věnuješ propagaci. Kolik je třeba poslat nahrávek do světa, webzinů a časopisů, aby kapela měla nějakou slušnou propagaci? Jak moc je nutné spolupracovat s dalšími kapelami nebo jinými subjekty? Tvoje distribuční a vydavatelská společnost ti pomáhá v propagaci Adultery?

Tak to je strašně složité a kdybych na to měl komplexně odpovědět, tak by to bylo na tři stránky. Někteří vydavatelé posílají až 1500 promo CD, já jich poslal možná kolem 70 a 200 ks se rozposílalo z první desky z roku 2003. Samozřejmostí je spolupráce a udržování kontaktů – tady ale záleží hlavně na tom jací to jsou lidé, když to jsou kamarádi tak pro ně i já rád něco udělám. Sice vždy říkám „Byznys na prvním místě“, ale ve finále tomu tak není.

Recept na úspěšné fungování kapely je podle tebe v autokracii, můžeš přiblížit jak to vlastně vypadá?

Určitě to není vždy platící pravidlo. V naší kapele se to ovšem do tohoto stavu dostalo dřívějšími rozpory. Každý měl jinou představu o muzice jako celku, milióny dotazů, připomínek a antipatií. Nezbyl už potom čas se věnovat materiálu jako takovému. Z toho důvodu se o tvořené muzice a organizaci už nemluví, ale pouze pracuje. Jsou rozdělené úkoly a na každého je vyvíjen tlak, aby svou část udělal na pokud možno co nejvíce procent. Všichni ale víme, že nás toto neživí, tak prosím nebrat to tím způsobem, že jedeme jako stroje. Možná až moc často míváme kuřáckou pauzu :-).

Kdo se podívá na Adultery podrobněji, zjistí, že se snažíte dělat vše na profesionální úrovni. Žádné demosnímky s provizorními obaly tištěnými doma, ale graficky propracované obaly a vůbec celková image a filosofie kapely, texty, vlastní trika, nášivky. Ale také organizační věci – přesně stanovené termíny vydání alb apod. Jak jsou podle tebe důležité tyto věci?

Nevím. Myslím, že si na nic nehrajeme a jen se snažíme dát to, co umíme v pokud možno co nejlepším světle a tomu dodat i ten, dejme tomu, profesionalismus.

Posledním vaším počinem je DVD. Proš jste se pustili do něj, kolik to dá práce DVD vytvořit a co vlastně obsahuje taková příprava DVD?

Já to mám teprve dva měsíce za sebou a vůbec bych do toho nešel znovu. Je nutné podotknout, že to není nic podobného některým velkým kapelám (Blind Guardian, Nightwish, Slayer atd.) Je to hodně undergroundová záležitost a je tomu přizpůsobena samozřejmě cena. Je to spousta telefonů, schůzek, tréninků, zkoušek, upřesňování atd… Pak se to vše musí na 100% zvládnout dohromady bez chyb za nějakých 40 minut. Je to mazec, protože si nemůžeš dovolit zakolísat a ani to moc odkládat, protože jen organizace hodně navštíveného koncertu mi zabrala 5 měsíců. Je to taky o penězích a zapálených lidech. Nebýt Radima – mistra režie, střihu, tvůrce klipů a v neposlední řadě i kameramana tak by nebylo hotovo vůbec nic. Je to spousta nervů a problémů, věřím, že za tři roky bude těchto materiálů spousta. Díky za místo a Slava všem nezaprodaným.

web Adultery : www.adultery.cz