Recenze : Jackson RR3 Pro series 29.12.2006 - Kategorie: Kytara V souvislosti s kytarou Jackson RR mě napadá trošku trpká myšlenka a sice ta, že posmrtná sláva excelentního kytaristy Randyho Rhoadse nakonec nebude spočívat ve vzpomínkách na jeho výtečnou hru, ale ve skutečnosti, že se vyrábějí krásné kytary nesoucí jeho jméno.

Randy

Postava Randyho je v souvislosti s popisovaným modelem přímo klíčová. Randy byl výjimečný talent, který cvičil údajně už od šesti let až sedm hodin denně na stařičkého Les Paula, kterého našel na půdě po dědovi. Upozornil na sebe už v kapele Quiet Riot, ale jeho jméno se začalo říkat pořádně nahlas v momentě , kdy se stal kytaristou Ozzyho, který se zrovna vydal na sólovou dráhu. Randyho tak můžeme slyšet na albech Blizzard of Ozz se a Diary of Madman. Pak ale došlo k tragické nehodě, při niž Randy zahynul v troskách sportovního letadla vinou jejich řidiče (o mrtvých jen dobře, nicméně je dlužno poznamenat že celá osádka letadla včetně Randyho byla pod vlivem kokainu). Mezi tím ale stačil Randy společně s Groverem Jacksonem vytvořit zajímavý model kytary - přišel za ním do firmy poprvé v roce 1980 se skicami své vysněné kytary, pro kterou si rezervoval název „Concorde“. Kytary měla tvar šipky, osazana dvěmi humbuckery, ebenový hmatník se žraločím vykládáním. O dva měsíce později již byly kytary vyrobeny a to byl nejspíše onen základní kámen pro dnešní modely RR.

Vzhed

Jackson RR3 Rhoads z PRO série je opravdu nádherný nástroj (ostatně jako všechny modely od Jacksona ...), když se na něj podíváte úplně se vám tají dech, ten tvar to je dokonalost sama :-) a i puritáni, kteří nedají dopustit na Gibsnovy nebo Fendrovy křivky musí uznat, že design této kytary je úžasný. Tady si ještě dovolím poznamenat, že jsem viděl i několik hand-made modelů, které přes nesporné kvality svých tvůrců (ať už kytaristů nebo profesionálních kytarářů) nevypadaly tak dobře a to z jednoho prostého důvodu. Pokud totiž tvar modifikujete, protáhnete horní nebo dolní „ploutev“ už to není ono – kytara pak vypadá tlustě nebo naopak štíhle, prostě mají už to ti Jacksoni vymyšleno....

Kytaru jsem dostal v neobvyklejší barevné kombinaci, která mi osobně naprosto vyhovuje a to je černá + chrom. Chrom právě na černé vytváří ten správný kontrast, zároveň černá je taková neutrální barva, kterou většinou nikdo nepohrdne, zatímco ostatní barvy (zelená, modrá) už se prodávají hůře. Nicméně tento typ kytary je k mání nejen v jednobarevné úpravě (černá, modrá), ale lze si pořídit i žraloka s transparentním barevným lakem, nebo dokonce s grafickým motivem. U modelů s transparentním lakem lze ještě pod lakem vidět kresbu žíhaného javoru, jinak se ale jedná o korpusy vyrobené z olše. O tvaru se nemá cenu nijak detailně zmiňovat, snad jen uvedu, že žádné bombírování na kytaře nenajdete, takže kromě decentních seříznutí u krku je to z profilu „prostá deska“. Krk je spojen s tělem pomocí čtyř šroubů a je vyroben z javoru, zatímco hmatník z rosewoodu je vyzdobený typickou jacksonovskou poznávací značkou „žraločími ploutvemi“ (někdo tomu říká zuby, ale firemní specifikace mluví jasně o „Shark Fin“). Jen drobnost: všiml jsem si, že ploutve mohou být i obrácené (reversed).
Nevím proč mám nějakou utkvělou představu, že kytara na které se mají hrát sóla musí mít dvouoktávový hmatník – RR3 dokazuje se svými 22 jumbo pražci, že tomu tak není. Hlavice je přiklížena ke krku v obvyklém místě pod druhým pražcem a zdobí ji známé logo Jackson. Důležitým prvkem je chromovaný kovový plát, který jistě nemá funkci pickguardu, ale slouží jako kryt pro dutinu s elektronikou (přístup tedy z lícové strany) a také velmi vkusný doplněk pro podpoření skvělého designu kytary.

Hardware

Kytara je made-in-japan a od toho se odvíjí další charakteristiky. Co se týče zemí výroby, u většiny fabrik nalezneme podobný model. V USA se vyrábějí custom modely, standardní sériové modely vysoké kvality pak pocházejí z Koreje ( ta již se dnes pro některé menší výrobce ukazuje jako drahá). Nejlevnější kytary se vozí obecně z Asie (Čína, Vietnam). Mnohdy to ale na řemeslném zpracování nijak nepoznáte, takže i když by bylo nejlepší vše vyrábět u „rákosníků“, výrobci berou zemi původu jako součást prestiže a lepší kytary dělají v „lepších“ zemích. Japonsko zde hraje tedy téměř hlavní roli, co se týče kvality kytar.
Například komponenty RR3 jsou odlišeny pomocí označení výrobce právě od levnější produkce. Nápis Jackson najdete kromě hlavice i na tremolu a na mechanikách. Tremolo je v licenci Floyd Rose, je z ohýbaného plechu, ale přesto působí masivním dojmem. Sympatické je to, že dolaďovací šrouby netlačí přímo na šrouby pro upínání strun, ale na trny, které jsou vyvedeny z kamenů. Vibrapáka se nasazuje přes převlečnou matici. Na opačné straně najdeme nejdříve zámky, za nimi spolehlivé zalité mechaniky. Ani snímače nejsou „noname“, najdeme na nich nápis Duncan Designed, což by nemělo znamenat nic jiného než to, že podle stejných konstrukčních postupů vyrábí někdo v podstatě stejné snímače v licenci právě Duncana. Konkrétně se jedná o modely Detonator™ Humbucker, které jsou použity u kobylky i u krku. Méně typickým znakem snímačů je použití pólových nástavců s hlavou šroubu pro imbusový klíč, takže hlavičky čnějí nad povrchem snímače a kdyby chtěl mít někdo struny těsně nad snímačem, tak se mu to nepodaří. Krkový snímač je oproti kobylkovém cca o 3 mm více zapuštěn do těla. Ovládání je realizováno dvěmi potenciometry pro ovládání hlasitosti jednotlivých snímačů, pro barvu tónu je použit jeden knoflík. Přepínač přepíná ve třech polohách, takže buď jednotlivé snímače nebo jejich kombinace.

Pocit ze hry

S RR člověk vypadá jako „king“ :-) Pro skvělou image je to ideální kytara...horší je to pokud si chcete zahrát vsedě, což vlastně nejde. Ale jak tvrdíme s Honzou Šimečkem, na koncertě člověk s kytarou taky nesedí, takže „vo co gou?“. Jisté je jedno, pokud si rychle nezvyknete na délku horní ploutve, tak si roh kytary otřískáte, takže při střídání kytar s nějakým superstratem je třeba dávat pozor. Jinak už má kytara pouze samé „pozitiva a sociální jistoty“. Z obchodu výborně seřízená nepotřebovala ani nijak extra ladit (jen trošku přitáhnout éčko) a ladění drželo a drželo, i přes mou snahu o opak – to když jsem dělal s tremolem hotové psí kusy. Tremolo má dobře nastavenou tuhost, při opření dlaně se vám hned nepohne a nerozladí akord, což je přínos právě pro ty, kteří jsou zvyklí ruku sem tam o kobylku opřít. Ještě bych měl jednu malinkou výtku – vibrapáka má malou vůli. Možná se jedná o nějaký milimetřík, ale trošku to jde poznat, když zrovna zaberete......v kytaře nejdřív lupne, ale hned je vše v pořádku a můžete vibrovat. On je to spíš obecnější problém u systému s převlečnou maticí, narozdíl od pák, které se šroubují. Krk má pohodlný profil, předpokládají se rychlé běhy, proto je spíše plošší, pražce jsou dobře zabroušené, ruce nic nebrzdí, povrch je na ohmat příjemný. Dohmat byl nastaven velmi nízko, takže minimální zadrnčení strun (které bylo slyšet při „suchém“ zvuku) se dalo lehce prominout. Hlavice není reversní, takže při natahování strun máte pohodlný přístup k mechanikám (ostatně moc nechápu, proč se vlastně reversní hlavy dělají) Co se týče práce s potenciometry při hře, je třeba si trošku zvyknout na to, že „poťáky“ jsou zde celkem nahuštěny (ono, na spodní ploutvi by se pro ně asi lepší umístění ani nenašlo). Každopádně při troše cviku s nimi lze pracovat a bylo by škoda této možnosti nevyužít viz dále.
Zdířka pro jack je stejného typu jako u telecastrů, je tedy zapuštěná do zboku do horní ploutve, což maximálně snižuje nebezpečí nechtěného vytrhnutí kabelu ze zdířky.

Zvuk

Tak jsme si popovídali o vzhledu, co myslíte je zvuk tohoto jacksona na stejné úrovni jako design? Já říkám jednoznačné ano. Kytaru jsem tentokrát ani nezkoušel nasucho a rovnou ji píchnul do aparátu (je to elektrická kytara, nebo ne? :-) Už od první chvíle na mě udělaly dojem snímače. Aparát byl ztišený na minimum a potřebné zkreslení už tam bylo. Při přidání gainu se zvuk jemně přiostřil. Narozdíl od mnoha kytar, které bez pořádného „vyhulení“ aparátu prostě nekreslí, RR kreslí pěkně již od počátku a při vysokém gainu naopak nijak zvuk nezahlcují. RR má úplně maximálně konkrétní projev, velmi dobře rozpoznatelný v jednotlivých tónech. Což je obrovská nevýhoda – samozřejmě pro toho, kdo neumí pořádně hrát a zahlcený zvuk mu maskuje chyby. Musím přiznat, že jsem v některých okamžicích cítil, že se musím více snažit a nebýt líný. Kytara totiž ještě navíc reaguje na dynamiku hry, takže veškeré „nedodělky“ se okamžitě projeví. Třeba když „šudlíte“ nějaké rychlé stakato a neděláte to s potřebnou razancí, tak hned víte, na kterých úderech trsátka jste si měli dát více záležet. Dynamika se projevila jak na pololampovém, tak samozřejmě na lampovém aparátu.
Charakter zvuku bych jednoslovně popsal jako hutný středobas, kytara není nijak uječená a možná by někdo přivítal i více vyšších frekvencí. Snímače mají silný výstup a chovají se stejně jako snímače na ostatních kytarách, kobylkový se hodí více pro doprovody a obecně těžší riffy, krkový má teplý „medový“ zvuk, když hrajete sóla. Také akustické pasáže na něm zní velmi pěkně a čistě. Trošku mi chyběla „cinkavost“ strun u akustických pasáží, ale to přičítám tomu, že už asi nebyly nejnovější. Mimochodem, co do tloušťky, to byly devítky. Kombinace snímačů s ovládáním hlasitosti každého z nich je úžasná věc - pokud chcete do ostřejšího doprovodu přidat ještě více basů a ztemnit jeho zvuk, stačí si ke kobylkovému snímači přibrat potřebné množství hlasitosti krkového snímače a platí to i naopak. Možnosti upravit si zkreslení jsou zde obrovské, takže mě hodně dlouho bavilo točit s knoflíkama a poslouchat, co to udělá se zvukem. Vzhledem k tomu, že kytara má středobasový zvuk, nepoužil jsem téměř knoflík pro barvu tónu, který ještě více zvuk zatemňoval, až do nepoužitelné podoby (hlavně při zkreslení na krkovém snímači). Snad bych to nijak zdůrazňovat nemusel, ale pro pořádek: snímače nijak nepískají, nehoukají, nebrumí a leze z nich jen to co opravdu má...
Zmíním ještě jednu perličku. Obecně se traduje, že starší řada pololampových zesilovačů Marshall Valvestate 8000 měla lepší zvuk než novější Valvestate VS. Těžko to nějak rozumně ověřit, pokud nemáte oba aparáty, jenže já je shodou okolností mám. Nikdy jsem však žádný velký rozdíl nepozoroval, až právě u tohoto jacksona byl zvuk VS až příliš basový, respektive absence výšek byla hodně znát, zatímco u řady 8000 byl zvuk vyrovnanější.

Alternativa

Ve stejné řadě jako RR3 ještě najdeme model RR5, který je tvarově samozřejmě totožný, ale konstrukčně se liší především průchozím krkem se strunami protaženými skrz tělo, zdobí jej zlatý hardware a disponuje rozdílným typem snímačů.

Zhodnocení

Jackson RR3 je výborná kytara perfektně řemeslně zpracovaná, se skvělým designem a především velmi dobrými zvukovými vlastnostmi, které jsou dány použitím kvalitních materiálů a snímačů. Její určení je jednoznačné – bluesmani by s ní asi moc stylově nevypadali, avšak metalistům a rockerům padne jak ulitá.

Rozměry

První pražec – 42 mm
Dvanáctý pražec: 51mm
Největší šířka: cca 405 mm
Největší délka: cca 1130mm

Poznámky :

• Wikipedia : Randy Rhoads
• Zveřejněno se souhlasem Music Store